První díl našeho seriálu o klíšťatech byl věnován jednotlivým druhům klíšťat. V druhém díle si můžete přečíst o onemocněních, které přenášejí:
Babezióza má inkubační dobu (tj. dobu od infekce po rozvinutí klinických příznaků) 10-28 dní. Tento parazit způsobuje anémii (chudokrevnost) a s tím související klinické příznaky: slabost, zrychlené dýchání, apatii, anorexii, horečku nebo zvětšené mízní uzliny. Psi mohou močit krev, což způsobuje červené nebo hnědé zbarvení moči. Močení krve může vést až k selhání ledvin. Některé druhy babezií mohou rovněž způsobit průjem.
Lymeská borelióza je u psů kontroverzním onemocněním a již jsme ji věnovali samostatný článek. Inkubační doba je dlouhá, řádově v měsících. I když se mnoho psů s boreliózou v životě setká, potíže z nich má pouze minimum a doposud nebylo jednoznačně prokázáno, že souvisí s boreliózou. U psů nedochází k rozvoji typické vyrážky, kterou poznáme u lidí. Klinické příznaky, které by mohli souviset s boreliózou jsou kulhání a příznaky onemocnění ledvin (to však nezpůsobí borelióza, ale vlastní imunitní systém).
Ehrlichióza má inkubační dobu 1-3 týdny. Onemocnění může mít tři formy: akutní, chronickou a subklinickou. Akutní fáze trvá 2-4 týdny a může dojít k spontánnímu vyléčení, i když někteří psi mohou být i po vyléčení subklinickými přenašeči. Tehdy nemají žádné potíže, ale mohou mít změny v hematologickém vyšetření. Někteří infikovaní psi mají chronickou ehrlichiózu, kdy mohou být příznaky závažnější než v akutní fázi. Vyskytuje se horečka, slabost, apatie, anorexie nebo zvětšení mízních uzlin. Současně mohou mít průjem nebo zvracení, intoleranci zátěže, výtok z očí/nosu nebo otok částí těla. Některá zvířata mohou být anemická nebo mít postižení očí. Kulhání je méně časté.
Anaplazmóza má inkubační dobu 1-2 týdny. Stejně jako u ehrlichiózy může onemocnění probíhat horečkou s následným spontánním vyléčením, pokud je však onemocnění rozvinuté a má akutní průběh, dochází k příznakům apatie, anorexie a horečky, může se vyskytovat kulhání. Zvířata mohou mít zvětšené mízní uzliny nebo povrchové krváceniny. Anaplasma platys má podobné klinické příznaky vyjma kulhání.
Hepatozoonóza je výjimečná tím, že se pes nakazí výhradně pozřením klíštěte – buď vlastního, nebo jiného přisátého na jiných zvířatech. Onemocnění se může projevovat variabilně – od bezpříznakového nosičství po život ohrožující stav. Psi mají horečku, chudokrevnost, ztrácí hmotnost a jsou unavení. Mohou mít rovněž zvětšené mízní uzliny.
Hemobartonelóza psů je méně časté onemocnění. Způsobuje chudokrevnost a to zejména u zvířat s chybějící slezinou nebo v imunosupresi. Hemobartonely je obtížné vyléčit a obvykle v organizmu dlouhodobě perzistují.
Bartonelóza má u řady psů sebe-limitující charakter, tj. zvíře se vyléčí samo. Pokud se tak nestane, je klinická prezentace velice pestrá – od mírného průběhu pro závažný zánět mozku, horečku, zvětšení mízních uzlin, zánět srdce nebo chlopní či poškození očí. U tohoto onemocnění však stále není jasné, zda může být přeneseno klíštětem.
Posledním onemocněním je klíšťová encefalitida, která má inkubační dobu 1-2 týdny a patří mezi méně častá onemocnění. Mezi klinické příznaky patří horečka a změny v chování – odmítání potravy, zvýšená agresivita, plachost nebo apatie. Psi mají potíže s chůzí nebo mohou mít náklon hlavy.
Mnohé z uvedených onemocnění je opravdu těžké prokázat. Testy pro průkaz onemocnění nebudou pozitivní v den, kdy klíště najdete a odstraníte, ale mnohdy až v době rozvoje klinických příznaků. Je obvyklé, že veterinární lékař mnohdy provede nejprve více orientační vyšetření, stanovení protilátek, a následně se dle výsledku snaží prokázat přímo přítomnost patogena. Je to z toho důvodu, že průkaz přímé přítomnosti je dražší a je zde mnohem větší riziko falešné negativity, tj. nepřítomnosti patogena ve vzorku navzdory probíhajícímu onemocnění. Existuje také možnost nechat vyšetřit nalezené klíště na přítomnost onemocnění, ale přítomnost v klíštěti ještě nezaručuje vznik onemocnění hostiteli. Pro nakažení psa je totiž pro jednotlivá onemocnění nutná různá doba přisátí.
Reference:
Meryl P Littman, Richard E Goldstein, Mary A Labato, Michael R Lappin, George E Moore. ACVIM small animal consensus statement on Lyme disease in dogs: diagnosis, treatment, and prevention. J Vet Intern Med. Mar-Apr 2006;20(2):422-34. doi: 10.1892/0891-6640(2006)20[422:asacso]2.0.co;2.
Meryl P. Littman, Bernhard Gerber, Richard E. Goldstein, Mary Anna Labato, Michael R. Lappin, George E. Moore. ACVIM consensus update on Lyme borreliosis in dogs and cats. J Vet Intern Med. 2018 May-Jun; 32(3): 887–903,doi: 10.1111/jvim.15085
Laia Solano-Gallego, Ángel Sainz, Xavier Roura, Agustín Estrada-Peña & Guadalupe Miró. A review of canine babesiosis: the European perspective. Parasites & Vectors volume 9, Article number: 336 (2016)
Ángel Sainz,corresponding author Xavier Roura, Guadalupe Miró, Agustín Estrada-Peña, Barbara Kohn, Shimon Harrus, and Laia Solano-Gallego. Guideline for veterinary practitioners on canine ehrlichiosis and anaplasmosis in Europe. Parasit Vectors. 2015; 8: 75, doi: 10.1186/s13071-015-0649-0
Alejandra Álvarez-Fernández, Edward B. Breitschwerdt, and Laia Solano-Gallego. Bartonella infections in cats and dogs including zoonotic aspects. Parasit Vectors. 2018; 11: 624, doi: 10.1186/s13071-018-3152-6
Baneth, G. Perspectives on canine and feline hepatozoonosis. Veterinary Parasitology 2011, 181(1), 3–11. doi:10.1016/j.vetpar.2011.04.015
Johan P. Schoeman. Canine Babesiosis: An Update. World Small Animal Veterinary Association World Congress Proceedings, 2008
Willi; M. Novacco; M.L. Meli; G.A. Wolf-Jäckel; F.S. Boretti; N. Wengi; H. Lutz; R. Hofmann-Lehmann Haemotropic Mycoplasmas of Cats and Dogs: Transmission, Diagnosis, Prevalence and Importance in Europe World Small Animal Veterinary Association World Congress Proceedings, 2010.
Chalker, V. J. Canine mycoplasmas. Research in Veterinary Science 2005, 79(1), 1–8. doi:10.1016/j.rvsc.2004.10.002
Martin Pfeffer, Gerhard Dobler. Tick-borne encephalitis virus in dogs – is this an issue? Parasit Vectors. 2011; 4: 59, doi: 10.1186/1756-3305-4-59
Phirabhat Saengsawang, Gunn Kaewmongkol, Tawin Inpankaew. Molecular Detection of Bartonella spp. and Hematological Evaluation in Domestic Cats and Dogs from Bangkok, Thailand. Pathogens. 2021 Apr 22;10(5):503. doi: 10.3390/pathogens10050503.
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Buďte první kdo přidá komentář