Pooperační krvácení velkých švýcarských salašnických psů je dědičné onemocnění krevních destiček. Výsledkem je nadměrné krvácení po úrazech nebo operačních zákrocích. Léčba neexistuje, v akutních situacích je nutné podat psovi transfuzi krve.
Pooperační krvácení u velkých švýcarských salašnických psů je dědičná porucha krevních destiček, při které dochází k nadměrnému krvácení po operacích nebo menších veterinárních zákrocích. Podobná porucha krvácení způsobená chybou ve stejném genu byla objevena i u lidských pacientů a myší. U velkých švýcarských salašnických psů je způsoben chybou v genu P2Y12, jehož poškození způsobuje chyby ve shlukování krevních destiček a tím problémy se zástavou krvácení. Onemocnění u psů je děděno autosomálně recesivně, tedy nemocný je jedinec, který zdědí chybný gen od obou rodičů a to v 25 % případech, v 50 % se z něj stane další přenašeč genu bez zjevného postižení.
Krevní destičky, nebo-li trombocyty, jsou částice, které kolují v krvi a jejich funkce je srážení krve a tím zástava krvácení (hemostáze). V místě poranění cévy se destičky začnou pomocí mnoha chemických signálů a receptorů pro tyto látky (vazebných míst na buňkách) shlukovat k sobě a společně s červenými krvinkami vytváří trombus (krevní zátku). V případě postižení genu jsou porušeny přenosy signálů a receptorů na destičkách, proto se nesprávně shlukují, krvácení nezastaví dostatečně a dochází k mírně až středně závažnému krvácení.
Klíčovou roli při shlukování destiček hraje chemická látka adenosindifosfát (ADP). Je vylučován z granulí destiček, kde je uložen, a zesiluje odezvy dalších destiček a jejich správnou reakci na poranění cév. Signál, který ADP vyvolává, je zprostředkován receptory s označením P2Y na membránách (obalech) destiček. Z funkčního hlediska byly objeveny a popsány 2 odlišné podskupiny receptoru P2Y, které ovlivňují a zprostředkovávají shlukování destiček dvěma různými cestami. Receptory P2Y12 zesilují reakce poškozených tkání a ostatních destiček, aby došlo k rychlé a efektivní reakci a spuštění celého mechanismu zástavy krvácení. Tyto receptory jsou velmi důležité pro správnou odezvu buněk a je nezbytný k vyvolání normálního shlukování destiček.
Postižení psi obvykle nevykazují žádné potíže při běžném vyšetření, dokonce ani při menších zákrocích jako je očkování nebo zavedení mikročipu nemusí dojít k žádným potížím. K nadměrnému krvácení dochází po úrazu, při menším operačním řezu, stříhání drápů nebo při zákroku na zubech a samozřejmě po větších chirurgických zákrocích, kde je krvácení nejvýraznější. Většinou se potíže objeví krátce po zákroku, kdy se nedaří zastavit krvácení různé závažnosti běžnými postupy. Při dlouhodobějším krvácení má pes bledé sliznice, je slabý a vznikají výrazné otoky okolo rány nebo chirurgického řezu.
Diagnóza defektů P2Y12 je poměrně jednoduchá, hodnotí se funkce ADP, případně množství AMP (adenosinmonofosfát vznikající z ADP). Při zákrocích nebo poranění v dutině břišní dochází k výskytu tekutiny, kterou lze odebrat a vyšetřit na přítomnost krve.
Terapie je obtížná s velkým množstvím nepříznivých vedlejších účinků a proto je hlavní prevencí testování psů na přítomnost chybného genu, nepoužívání pozitivních jedinců a tím zabránění přenosu v rámci plemene.
Reference:
P.K.Chaudhary, S.Kim. Characterization of the distinc mechanism of agonist – inuced canine platelet activation. J Vet Sci, 2019, 10-15(20). https://doi.org/10.4142/jvs.2019.20.1.10 , dostupné z https://synapse.koreamed.org/Synapse/Data/PDFData/0118JVS/jvs-20-10.pdf.
B.MK, Martin M, P2Y12 receptor gene mutation associated with postoperative hemorrhage in a Greater Swiss Mountain dog. Vet Clin Pathol, 2011, 202-206.Dostupné z http://www.animalabs.com/shop/dogs/greater-swiss-mountain-dog-postoperative-hemorrhage-p2y12/
M.Cattaneo, The platelet P2Y12 receptor for adenosine diphosphate: congenital and drug-induced defects, 2011,2102-2112, doi: https://doi.org/10.1182/blood-2010-08-263111 , dostupné z http://www.bloodjournal.org/content/117/7/2102?sso-checked=true
- Episodic falling syndrome (EFS – záchvatovité padání) - 26 března, 2021
- Deficit glykogen větvícího enzymu (GBED) - 25 května, 2020
- Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka - 20 dubna, 2020
Buďte první kdo přidá komentář