Junkční epidermolysis bullosa je dědičné onemocnění charakterizované oddělováním vrstev kůže s následným vznikem puchýřů, ran a dalších příznaků, které významné zkracují život. Onemocnění není léčitelné, je možná pouze symptomatická léčba pro zmírnění bolesti.
Junkční epidermolysis bullosa (JEB) je dědičné onemocnění kůže, které vzniká oddělováním vrstvy pokožky a projevuje se tvorbou puchýřků a vznikem ran a vředů spolu s narušením vývoje skloviny. Dědí se autozomálně recesivně, projeví se po zdědění stejné mutace od obou rodičů. Pokud potomek zdědí defektní gen pouze od jednoho z nich, stává se dalším (heterozygotním) přenašečem mutace, u těchto jedinců se popisuje mírné postižení skloviny bez postižení kůže. JEB je hlášena u lidí, koní, ovcí, potkanů, psů a koček, u všech se vyskytují stejné klinické příznaky.
Rozdělení na těžkou a méně závažnou formu
Na základě klinických příznaků lze skupinu JEB rozdělit do dvou hlavních forem: JEB-Herlitz (JEB-H), u kterého extrémní křehkost kůže a sliznic obvykle vede k smrti během prvních let života a mírnější formy souhrnně nazývané JEB-other (jiné než Herlitz). JEB-H je způsobena mutacemi v genech LAMA3, LAMB3 a LAMC2, což vede k úplné ztrátě lamininu 332. JEB-other je spojen s mutacemi ve výše uvedených třech genech nebo v COL17A1, genu kódujícím kolagen.
Laminin 332
Laminin 332 je nezbytnou součástí dermálně-epidermálního spojení, které váže epidermis (pokožku) k dermis (škáře) a tím zajišťuje soudržnost kůže a odolnost vůči vnějším mechanickým vlivům. Mutace v genech LAMA3, LAMB3 a LAMC2 mají za následek snížení pevnosti tohoto spojení a důsledkem je zvýšená fragilita (křehkost) kůže a puchýře vyvolané třením nebo tlakem. Laminin 332 lze považovat za spojovací můstek mezi keratinocyty (hlavními buňky pokožky) a škárou prostřednictvím vazby se specifickými spojovacími vlákny a kolagenem VII, které se pojí s dalšími vlákny ve škáře a tím se zajišťuje přilnutí těchto vrstev. Kromě této mechanické úlohy laminin 332 také přímo ovlivňuje chování buněk pomocí přenosu informací do keratinocytů prostřednictvím integrinů a6β4 a a3β1 („signalizace zvnějšku“). Předpokládá se, že buněčná signalizace zprostředkovaná lamininem 332 hraje klíčovou roli v epidermální adhezi, přežití buněk, jejich migraci a regeneraci.
Klinické příznaky: JEB-Herlitz
Pacienti s JEB-H klinicky vykazují puchýře kůže a sliznic, odřeniny a rány, případně špatně vyvinuté drápy. Postižení jedinci mají puchýře na sliznicích již při narození a časem se puchýře rozšiřují po celém těle. Granulační tkáň, vytvářející se při hojení ran, obvykle kolem nosu, ústní dutiny, hýždí a záhybů kůže, je téměř patognomonickým (charakteristickým) příznakem nemoci. Vzhledem k poškození sliznic je častý chrapot a potíže s přijímáním potravy, ztráta tekutin a bílkovin může způsobit větší náchylnost k infekcím. Pacienti trpí extrémní bolestí, mezi dlouhodobé důsledky patří celkové chřadnutí, anémie (chudokrevnost), dušnost, záněty plic nebo celkové infekce, které jsou příčinou vysoké úmrtnosti v prvních letech života. Přidruženým znakem je také nesprávné utváření skloviny na povrchu mléčných i trvalých zubů zvané amelogenesis imperfekta, sklovina je měkčí, a obsahuje o 20 % méně minerálů než u zdravého chrupu.
Klinické příznaky: JEB-other
Verze nemoci JEB-other má mírnější příznaky, laminin 332 je alespoň v menší míře přítomen. Obvykle vznikají puchýře na určitých místech, které se vyhojí a vznikají po nich viditelná místa s menší pigmentací, sliznice jsou postiženy málo. Mezi další projevy patří různé stupně vypadávání srsti, slabší sklovina a drápy. Vzácně se může se vyskytnout granulační tkáň a chronické rány nebo postižení rohovky, hrtanu a močových cest. Různé příznaky a jejich intenzita je dána různorodými mutacemi více genů kódujících laminin 332.
Diagnostika
Při histologickém vyšetření je zřetelné oddělení vrstev, menší množství zánětlivých buněk, subepidermální puchýře a poškozené folikulu chlupu (místo, odkud chlup vyrůstá). EB je rozdělena do několika typů na základě strukturálních změn v kůži, způsobu dědičnosti a klinických a mikroskopických nálezů. Mezi čtyři hlavní typy mimo JEB, patří EB simplex (EBS), dystrofická EB (DEB) a Kindlerův syndrom (KS), které je třeba brát v úvahu při diagnostice.
Symptomatická léčba
V současné době neexistuje léčba pro pacienty s JEB a terapeutické možnosti jsou omezeny na symptomatickou léčbu na podporu hojení ran a zmírnění příznaků, které omezují délku života na několik měsíců nebo let. Přestože bylo k léčbě závažných klinických příznaků použito několik invazivních léčeb, studie prokázaly, že žádná z nich významně neprodlouží délku života.
Reference:
Cappelli , Brachelente C, Passamonti F, Flati A, Silvestrelli M, Capomaccio S. First report of junctional epidermolysis bullosa (JEB) in the Italian draft horse. BMC Vet Res. 2015 Mar 10;11:55. doi: 10.1186/s12917-015-0374-0. Dostupné z https://bmcvetres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12917-015-0374-0.
Yoon JS, Minami T, Takizawa Y, Sekiguchi M, Yabuzoe A, Ide K, Nishifuji K, Iwasaki T. Two dogs with juvenile-onset skin diseases with involvement of extremities. J Vet Med Sci. 2010 Nov;72(11):1513-6. Epub 2010 Jul 7. DOI: 10.1292/jvms.10-0041. Dostupné z https://www.jstage.jst.go.jp/article/jvms/72/11/72_10-0041/_pdf.
Gostyńska KB, Yan Yuen W, Pasmooij AM, et al. Carriers with functional null mutations in LAMA3 have localized enamel abnormalities due to haploinsufficiency. Eur J Hum Genet. 2016;25(1):94–99. doi:10.1038/ejhg.2016.136. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5159771/.
Kiritsi D, Has C, Bruckner-Tuderman L. Laminin 332 in junctional epidermolysis bullosa. Cell Adh Migr. 2013;7(1):135–141. doi:10.4161/cam.22418. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3544777/.
- Episodic falling syndrome (EFS – záchvatovité padání) - 26 března, 2021
- Deficit glykogen větvícího enzymu (GBED) - 25 května, 2020
- Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka - 20 dubna, 2020
Buďte první kdo přidá komentář