S požadavkem na genetické vyšetření se setká v dnešní době snad již každý svědomitý chovatel psů – zejména těch plemen, u kterých jsou onemocnění vázaná na plemeno popsána. Genetické vyšetření se provádí z genetické informace, DNA, která je součástí všech jaderných buněk v těle. Pro odběr vzorků se nejčastěji používá tzv. bukální stěr, krev nebo žíně.
ODBĚR STĚRU Z BUKÁLNÍ SLIZNICE
Bukální neboli tvářová sliznice je nejčastěji využívaná pro odběr genetického materiálu psů a koček. Je to sliznice, která se nachází z vnitřní strany tváře, tj. na pysku směrem k zubům. Při tlaku a tahu na tuto sliznici dochází k odloupnutí svrchní části buněk (sliznice má mnoho pater buněk a ty na povrchu se pravidelně samy každodenně odlučují, ani o tom nevíme). Tyto buňky můžeme zachytit na různé pomůcky – nejčastěji na kartáčky nebo vatové tyčinky. Kartáčky a tyčinky obvykle poskytují genetické laboratoře zdarma, v případě nutnosti ale můžete použít i obyčejné tyčinky na čištění uší. Odběru se nemusíte bát, je velice nepravděpodobné, že byste vzorek odebrali špatně. A nic horšího, než že dostanete z laboratoře zprávu, že ve vzorku nebylo dostatek DNA, se nestane (laboratoř si v tom případě obvykle nic neúčtuje, i když je dobré si toto ověřit předem).
Postup:
- Před odběrem je vhodné si omýt ruce a následně zabránit kontaktu s jinými zvířaty v domácnosti.
- Je důležité nedotknout se rukou štětičky nebo vaty, kterou budeme stěr odebírat.
- Stěrovku vložíme do “kapsy” mezi dásně a tvářovou sliznici a druhou rukou můžeme z vnější strany vytvářet mírný protitlak.
- Stěrovkou nebo kartáčkem kroužíme proti ruce – jako bychom otírali kartáčkem tváře.
- Je dobré tento pohyb vykonávat po dobu několika sekund (cca 5 s).
- U kočky máme méně manévrovacího prostoru.
- Stěrovku necháme zaschnout, zejména pokud ji vkládáme do papírové obálky, některé laboratoře zasílají stěrovky ve zkumavce, kde tato sama vyschne.
- Celý postup zopakujeme s ještě jednou stěrovkou.
- Stěrovky uchováváme tak, aby nepřišly do kontaktu s jiným zvířetem nebo člověkem. Pokud nemáme originální obal, můžeme použít mikrotenový sáček nebo papírovou obálku. Stěrovky necháváme při pokojové teplotě, případně v chladu.
Zvláštní situace
- Pokud máme v domácnosti více zvířat, je vhodné, abychom zamezili jejich kontaktu 2 hodiny před odběrem, zejména pokud se navzájem olizují nebo koušou.
- Pokud odebíráme vzorky štěňatům, je nutné zamezit krmení matkou na zhruba 2 hodiny. Je to proto, aby nebyly v ústech buňky od matky, které se při sání štěňat odlupují z bradavek. Pokud je možné, můžeme místo toho provést odběr krve, např. ostřihnutím konce drápku. Je zde riziko, že pokud budeme mít pouze pár kapek krve, nemusí být dostatek materiálu pro analýzu, stává se to ale výjimečně.
ODBĚR ŽÍNÍ
U koní chovatelé preferují odběr žíní. Ty je nutné vytrhnout čerstvé tak, aby byla přítomná i cibulka (folikul) (jelikož samotný chlup-žíně neobsahuje DNA). Obvykle se zasílá cca 15 žíní, je nutné je vložit zase do ochranného obalu (obálka / sáček / zkumavka). Žíně uchováváme při pokojové teplotě.
ODBĚR PEŘÍ
I u papoušků občas potřebujeme udělat genetické vyšetření, například pro určení pohlaví. Pro vyšetření musíme získat čerstvě vytržené peří, nesmíme použít peří v kleci. Pokud při vytržení dojde k porušení pokožky a objeví se kapka krve, můžeme ji zachytit na vatový tampón (např. tyčinku na čištění ucha) a společně s peřím zaslat do laboratoře. Peří uchováváme při pokojové teplotě.
ODBĚR KRVE
Odběr krve provádí pouze veterinární lékař. Krev je možné odebrat z jakékoliv cévy. Odebírá se do zkumavky s tzv. EDTA, což je běžná zkumavka na hematologické vyšetření, kterou má každý veterinář v ordinaci. Mimo to je možné pro analýzu použít i krev odebranou např. na vatový tampon nebo filtrační papír, i když odběr do zkumavky je preferován. Objem krve stačí malý – i méně než 0,5 mililitru. Pokud očekáváme prodlevu v odeslání vzorku, dáme krev do ledničky. Několikadenní transport při jiné teplotě, např. poštou, jí nevadí. Pokud budeme zasílat krev poštou, musí být zkumavka v dalším nepropustném obalu.
KDY NEJDŘÍV MŮŽU ODESLAT VZORKY NA GENETIKU?
Jelikož je DNA – genetická informace – jedince neměnná, je možné odebrat vzorek teoreticky již v den narození. Problémem však může být následná záměna štěňat, a proto většina chovatelů čeká na jejich očipování.
JAK RYCHLE MUSÍM VZORKY ODESLAT?
Vzorky na toto vyšetření jsou extrémně stabilní. Jako minimální trvanlivost většina laboratoří udává 3 týdny. Je to však teoretická trvanlivost, reálně to mohou být i roky. Pokud se DNA podaří izolovat, není možné, že by stáří vzorku ovlivnilo výsledek. Jediné, co vzorkům nesvědčí, je plíseň. Proto je důležité nechat vzorky vyschnout.
Toto vyšetření se neprovádí ze “živých” buněk. Když dorazí vzorky do laboratoře, s největší pravděpodobností obsahují vzorky pouze “mrtvé” buňky, což nic nemění na obsahu DNA. Pokud zasíláme krev, některé buňky mohou být stále vitální, což je také v pořádku.
OVEŘENÍ IDENTITY A CERTIFIKÁTY
Z hlediska chovu je mnohdy důležité prokázat, že vzorky doručené do laboratoře patří konkrétnímu jedinci. Identitu ověřuje nejčastěji veterinární lékař nebo poradce chovu a to nejčastěji potvrzením čísla čipu svým razítkem a podpisem na žádance. Tím se stává veterinární lékař odpovědný za identitu vzorků a správným postupem by měl veterinární lékař zprostředkovat transport vzorku do laboratoře, aby nemohlo dojít k záměně. Řada laboratoří má svozové linky, zabezpečující vyzvednutí vzorku přímo u veterináře. Tuto přepravu pak hradí laboratoř nebo chovatel či veterinář, dle toho, komu je vyšetření fakturováno.
Pokud je na žádance potvrzená identita, je laboratoř obvykle schopna poskytnout na většinu vyšetření certifikát, tj. těžce padělatelný dokument s výsledkem a identitou jedince. Alternativou bránící záměně výsledku může být přímé zaslání výsledků vyšetření laboratoří poradci chovu nebo chovatelskému klubu. To si však určuje každý chovatelský klub sám.
JAK VYBRAT SPRÁVNOU LABORATOŘ?
Chovatelé se obvykle primárně orientují dle ceny vyšetření, jelikož je mezi laboratořemi konkurenční prostředí. Chovatelské kluby mají informace o spolehlivosti jednotlivých komerčních laboratoří a samy chovatelům konkrétní laboratoře doporučují. Je důležité, aby se chovatel před zasláním vzorků dopředu v klubu informoval, ze které laboratoře klub akceptuje výsledky – jinak se lehce může stát, že bude platit vyšetření dvakrát. Je vhodné si vybrat laboratoř akreditovanou pro provádění vyšetření (tj. laboratoř splňující postupy se zacházením se vzorky). Laboratoř by neměla nabízet vystavení certifikátů bez ověření identity zvířete.
MŮŽE BÝT VÝSLEDEK NESPRÁVNÝ?
V medicíně není žádný test stoprocentní. Chyba může vzniknout v kterémkoliv okamžiku: přítomnost buněk jiného jedince ve vzorku, záměna vzorku v laboratoři, chyba čtení při analýze nebo např. chyba při přepisu výsledku. Pravděpodobnost těchto chyb je velice nízká, téměř zanedbatelná. Pokud však dojde k obdržení výsledku, který je nepravděpodobný, lze laboratoř požádat o přeměření vzorku. Je možné, že opakovanou analýzu poskytne laboratoř zdarma. Pokud by však majitel požadoval posouzení nového vzorku, bude si jej muset uhradit sám, laboratoř totiž za identitu vzorků neodpovídá.
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Buďte první kdo přidá komentář