Hyperurikosurie (HUU) a cystinurie (Cy) jsou onemocnění spojené s nadměrným vylučováním určitých látek močí. U HUU se jedná o kyselinu močovou a u Cy o cystin. Tyto látky jsou za určitých okolností schopny krystalizovat. V případě, že jsou v moči vhodné podmínky, dokážou vytvářet až velké kameny, které mohou ucpat močové cesty, čímž může vznikat život ohrožující situace. Výsledek obou onemocnění může vypadat pro majitele stejně, avšak onemocnění se liší způsobem vzniku a vlastnostmi močových kamenů.
Puriny jsou chemické sloučeniny, které tvoří nukleové kyseliny (např. DNA) a další látky důležité pro život. Puriny přijímáme v potravě a jsme schopni si je i vytvářet v játrech. Nadbytek purinů je u člověka a lidoopů zpracován a vyloučen ve formě kyseliny močové (vylučování kyseliny močové se označuje termínem urikosurie). Kyselina močová je ve vodě nerozpustná a pokud je v těle její nadbytek a současně se nachází ve vhodném prostředí, je schopna krystalizovat (například v moči, kde vytvoří močové kameny nebo při nadbytku v krvi krystalizuje v kloubech a tkáních a vzniká onemocnění dna).
U ostatních savců, včetně psů, však metabolizmus purinů nekončí kyselinou močovou, ale dochází k další přeměně na ve vodě rozpustnější alantoin, který je vyloučen močí. Výjimkou ze savců jsou dalmatini, u kterých je konečným produktem purinové přeměny, podobně jako u člověka, kyselina močová. Předpokládá se, že tato plemenná vada vznikla při snaze o vytvoření typického zbarvení, jelikož genetická podstata metabolizmu kyseliny močové je těsně spojena s genetickou podstatou velikosti a vzhledu typických skvrn na jejich srsti. Důvodem, proč u dalmatinů nevzniká rozpustný alantoin se zdá být porucha přesunu kyseliny močové v játrech a ledvinách. Dalmatini tedy vylučují močí velké množství kyseliny močové (hyperurikosurie) a jsou tím pádem oproti jiným plemenům ve větším riziku rozvoje močových kamenů. Pro úplnost, kyselina močová je vylučována do moči ve formě solí a proto jsou tyto krystaly a kameny označovány jako uráty nebo močany, ale pro zjednodušení textu bude konstantně uváděna kyselina močová).
Samotné vylučování kyseliny močové neznamená, že dojde ke vzniku močových kamenů. Kyselina močová může tvořit v moči krystaly, ty jsou však mikroskopické a není problém vymočit. Pokud je však prostředí moči pro ně „ideální“, krystaly se spojují do větších a větších konglomerátů až vznikne okem viditelný kamínek, který se může dále zvětšovat. Dle studií trpí močovými kameny „pouze“ třetina dalmatinů a to zejména samci: o tom, zda vznikne z krystalů kámen, rozhoduje mnoho faktorů: hustota moči, pH moči, strava a přítomnost inhibitorů („potlačovačů“) a stimulátorů („urychlovačů“) tvorby kamenů. Samci jsou znevýhodněni, protože jejich močová trubice je užší a mnohem delší, tudíž je menší pravděpodobnost, že malý kamínek vyčůrají. U dalmatinů je popsána doba „propuknutí“ onemocnění ve věku 1 až 6 let.
V roce 2008 byla identifikována mutace DNA (jedná se o gen SLC2A9), která způsobuje tuto poruchu u dalmatinů a současně se zjistilo, že zvířata trpící hyperurikosurií z jiných plemen (zejména buldoci a černí ruští teriéři), mají stejnou mutaci. Jelikož se jedná o plemena navzájem nepříbuzná, předpokládá se, že je tato mutace stará. Pro zajímavost, u dalmatinů byla hyperurikosurie popsána již v roce 1916. Podstata a podmínky vzniku močových kamenů jsou u postižených jedinců jiných plemen stejné jako u dalmatinů.Kromě upevněné genetické poruchy dalmatinů a anekdotálním výskytu genetické mutace u jiných plemen (vč. buldoků) existují i další příčiny vzniku krystalů kyseliny močové u psů. Krystaly se formují i například u onemocnění jater, kdy jsou jaterní funkce omezeny a játra nejsou schopny kyselinu močovou na alantoin přeměnit. To se může stát u jakéhokoliv plemene v jakémkoliv věku. Není to tedy tak, že by hyperurikosurie byla pouze genetický problém a pokud najde veterinární lékař krystaly kyseliny močové v moči, bez dalších vyšetření není schopen říct, zda je to v důsledku vrozené poruchy (pokud se nejedná o dalmatina), nebo získaného onemocnění.
Současně je dostupný genetický test pro detekci popsané mutace. Jelikož se stejná mutace vyskytuje u různých plemen, je test vždy stejný. V rámci genetického vyšetření se hodnotí přítomnost této mutace alelách – „formách genu“. Alely jsou dvě – jednu zdědil jedinec od otce a druhou od matky. V rámci genetických onemocnění rozlišujeme několik typů dědičnosti a hyperurikosurie se dědí tzv. autozomálně recesivně. To znamená, že aby došlo k projevu onemocnění, musí mít pes od matky i od otce mutovanou alelu (zvíře označujeme jako recesivního homozygota, genetický zápis je „pozitivní“/“pozitivní“, přičemž místo slova „pozitivní“ má každá laboratoř vlastní označení, např. HUU/HUU nebo +/+). Z medicínského hlediska je možné takto postiženého jedince křížit se zdravým (negativním) jedincem, výsledkem bude vrh štěňat přenašečů. Tyto potomci budou zdravotně v pořádku, pro další generaci jim však bude nutné najít znova negativní partnery.
Pokud zvíře zdědilo pouze jednu mutovanou alelu od některého rodiče a druhou má zdravou, jedná se o tzv. heterozygota, tj. genetický zápis je N/HUU nebo -/+. Jelikož se nemoc dědí recesivně (znamená to, že se projeví jenom pokud jsou oba geny mutované), nedochází u heterozygotů k rozvoji onemocnění a označujeme je tradičně jako přenašeče. To jsou jedinci, kteří mohou (ale nemusí) přenést mutaci na potomstvo. Pokud chceme udržovat zdravý chov, je nutné křížit tyto přenašeče pouze s jedinci zdravými (negativními). Potomci pak onemocněním trpět nebudou. Pokud bychom křížili dva přenašeče, je statisticky 25 % šance, že se nám narodí postižený jedinec.
Poslední možností je zvíře mutace prosté, negativní, tj. zdravý heterozygot, se zápisem např. N/N nebo -/-. Tohoto jedince je možné v chovu použít bez omezení.
Dle studie z USA bylo 27 % testovaných buldoků přenašečů a 3 % psů byli postiženi (recesivní homozygoti). Pokud máme psa, u kterého byla geneticky potvrzena hyperurikosurie, je vhodné mu společně s veterinárním lékařem vytvořit vhodný management, abychom předešli tvorbě močových kamenů. Kameny kys. močové jsou za vhodných podmínek rozpustné a pokud tyto podmínky v močovém traktu zvířete udržíme, zabráníme tak zdravotním komplikacím. Jelikož kyselina močová vzniká z purinů, je důležitým krokem dieta chudá na puriny. Puriny jsou zejména ve vnitřnostech a rybách, trochu méně pak ve svalovině, hrachu, špenátu nebo hubách. Za bezpečné jídlo se považují sacharidy, ořechy, tuky, mléčné produkty a vejce. Tyto krystaly nemají rádi alkalické pH moči (tj. pH mezi 7-7,5), tudíž udržování tohoto pH bude bránit tvorbě nových krystalů. Aktuálně jsou dostupné veterinární diety, které vyřeší dietetický management za chovatele. Kromě diet existuje léčivý přípravek ovlivňující metabolizmus kyseliny močové tak, že brání jejímu vzniku. Kombinace všech opatření je možná zejména pokud máme zájem kameny rozpouštět. Počítejte s tím, že je to práce na několik měsíců. O postupu musí vždy rozhodnout veterinární lékař, pokud totiž hrozí ucpání močové trubice kameny, vzniká život ohrožující stav, kde se může jednat o hodiny a je nutné jednat rychle.
Cystinurie je nejčastěji vrozená porucha metabolizmu cystinu, což je aminokyselina složená ze dvou cysteinů. Za normálních okolností se cystin v ledvinách téměř kompletně vstřebává z moči zpátky do krve, pokud je však tento transport narušen, vylučuje se do moči, kde může, podobně jako kyselina močová, krystalizovat a tvořit močové kameny. U cystinurie se kromě cystinu vylučují i aminokyseliny ornitin, lysin a arginin, což souhrnně označujeme dle jejich prvních písmen jako COLA. Ornitin, lysin a arginin se formace krystalů neúčastní a proto se onemocnění označuje pouze jako cystinurie.
Příčina cystinurie je rovněž vrozená. Na rozdíl od HUU je genetika komplikovanější, jelikož jsou u různých plemen popsány různé mutace, způsob dědičnosti a navíc v mnoha případech nebylo genetické pozadí zcela objasněno. Mutace, která u jednoho plemene způsobuje onemocnění, nemusí u dalšího plemene dělat nic špatného. Například mutace genu SLC3A1 způsobí cystinurii u labradora pouze pokud má oba geny „špatné“ (=dědí se recesivně), zatímco u australského honáckého psa stačí jeden mutovaný gen pro rozvoj onemocnění (=dědí se dominantně). Geny, které se v cystinurii uplatňují, jsou zejména SLC3A1 u novofundlandského psa, landseera, labradora a australského honáckého psa a SLC7A9 u miniaturního pinče. Kromě toho je popsán tzv. typ III cystinurie (androgen-dependentní), kde je rozvoj onemocnění podmíněn nejen genetickou mutací, ale i aktivitou pohlavních hormonů.
Stejně jako u HUU, samotné vylučování cystinu neznamená, že dojde k tvorbě močových kamenů. Močové krystaly a kameny se vytvoří pouze v případě, že k tomu mají vhodné prostředí. Prvním krokem je množství cystinu v moči, což lze ovlivnit dietou. Na cystin je bohaté maso, vejce nebo pšenice. Je potřeba dát pozor i na příjem látek, ze kterých se cystein tvoří, například methionin, který je ve vysokém množství rovněž v arašídech. Vylučování cystinu podporuje sodík a proto by strava měla být chudá na bílkoviny a sodík. U všech stavů spojených s tvorbou močových kamenů je důležité podpořit pitný režim, aby nedocházelo ke zvyšování koncentrace krystalotvorných látek v močovém měchýři nebo močových cestách. V neposlední řadě máme rovněž medikamenty, které mohou působit preventivně k formaci krystalů nebo změnit pH moči na zásaditou, což tvorbu močových kamenů rovněž stíží. Pokud se jednou cystinové kameny vytvoří, je těžké je rozpustit a musí být obvykle vyjmuty chirurgicky. U typu III cystinurie je možné vyučování cystinu zabránit kastrací. Jak již bylo zmíněno, tento typ cystinurie má mnohem menší riziko vzniku močových kamenů. Preventivním faktorem je podpora příjmu vody pro častější močení.
V případě obou onemocnění může být nápomocné vyšetření moči, jelikož zformované krystaly je vidět mikroskopicky. U HUU se tvoří krystaly močanu amonného, které vzhledem připomínají tněné jablko. U cystinurie jsou krystaly hexagonální ploché destičky. Absence krystalů v moči však onemocnění nevylučuje, jelikož jejich tvorba závisí prostředí. V případě cystinurie typu III je vylučování cystinu nepravidelné a formaci krystalů může lehce ovlivnit strava nebo pH moči. Alternativně je možnost pro diagnostiku cystinurie využít tzv. COLA test. V tomto testu se měří množství vylučovaných zmíněných aminokyselin.
Hyperurikosurie i cystinurie jsou závažná onemocnění močového traktu, které mohou být při nerozpoznání fatální. Pokud chovatel ví, že je jeho pes v riziku jednoho z onemocnění, lze pomocí dietetického managementu a dalších opatření odvrátit zdravotní komplikace.
Reference:
John Peter Mccue, Cathy Langston, Douglas Palma, Kelly Gisselman. Urate Urolithiasis. October 2009, Compendium (Yardley, PA) 31(10):468-75
Weiss CH. The link between hyperuricosuria and urate urolithiasis. Am J Vet Res 2010 Nov;71(11):1257; author reply 1257-8. doi: 10.2460/ajvr.71.11.1257.
N Karmi, E A Brown, S S Hughes, B McLaughlin, C S Mellersh, V Biourge, D L Bannasch. Estimated frequency of the canine hyperuricosuria mutation in different dog breeds. J Vet Intern Med 2010;24(6):1337-42. doi: 10.1111/j.1939-1676.2010.0631.x.
Jodi L. Westropp, Jennifer A. Larsen, Eric G. Johnson, Dannika Bannasch, Andrea J. Fascetti, Vincent Biourge and Yann Queau. Evaluation of dogs with genetic hyperuricosuria and urate urolithiasis consuming a purine restricted diet: a pilot study. BMC Vet Res. 2016; 13: 45. Published online 2017 Feb 8. doi: 10.1186/s12917-017-0958-y
Jonas Donner, Maria Kaukonen, Heidi Anderson, Fredrik Möller, Kaisa Kyöstilä, Satu Sankari, Marjo Hytönen, Urs Giger, Hannes Lohi. Genetic Panel Screening of Nearly 100 Mutations Reveals New Insights into the Breed Distribution of Risk Variants for Canine Hereditary Disorders. PLoS One 2016 Aug 15;11(8):e0161005. doi: 10.1371/journal.pone.0161005. eCollection 2016.
Danika Bannasch, Noa Safra, Amy Young, Nili Karmi, R. S. Schaible, and G. V. Ling. Mutations in the SLC2A9 Gene Cause Hyperuricosuria and Hyperuricemia in the Dog. PLoS Genet. 2008 Nov; 4(11): e1000246. Published online 2008 Nov 7. doi: 10.1371/journal.pgen.1000246
Nili Karmi, Noa Safra, Amy Young, Danika L Bannasch. Validation of a urine test and characterization of the putative genetic mutation for hyperuricosuria in Bulldogs and Black Russian Terriers. Am J Vet Res 2010 Aug;71(8):909-14. doi: 10.2460/ajvr.71.8.909.
Giger U. Update on canine cystinuria. 2021, Laboklin.
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Buďte první kdo přidá komentář