Autoimunitní lymfoproliferativní syndrom je akutní genetické onemocnění australských a novozélandských britských krátkosrstých koček. V důsledku mutace dochází k poruše fyziologické smrti buněk vedoucí k hromadění bílých krvinek. Onemocnění se rozvíjí již po narození, max. do odstavu. V důsledku velkého množství bílých krvinek dochází ke vznikům autoimunitních poruch, kdy lymfocyty destruují tělu vlastní buňky a způsobují tak neadekvátní poškození. Onemocnění není léčitelné.
Autoimunitní lymfoproliferativní syndrom (ALPS) je akutní onemocnění genetického původu, vyskytující se u britských krátkosrstých koček z Austrálie a Nového Zélandu. U jiných plemen se mutace nevyskytuje. Mutace se nachází v genu FASLG, kde dojde ke včlenění adeninu – jedné z bází mezi stávající genovou informaci. Tímto vmezeřením se celá genetická informace posune a změní smysl. Tato změna poručí Fas zprostředkovanou dráhu programované buněčné smrti.
Proč je řízené odbourávání buněk důležité a jaké jsou následky nefunkčnosti této dráhy?
Programovaná buněčná smrt (apoptóza) je mechanismus zániku buněk důležitý pro udržení rovnováhy organismu. Je to regulovaný proces nenarušující nové buňky a odstraňující všechny přestárlé, nefunkční a nemocné buňky. Na rozdíl od nekrózy (traumatická smrt, bez regulace, podporující šíření infekce), je apoptóza zcela přirozená a nezastupitelná. Při ALPS dochází k poruše této dráhy a buňky nejsou odbourávány. K Fas zprostředkované apoptóze dochází při zániku bílých krvinek, konkrétně T lymfocytů. Ty mají na svém povrchu Fas receptor. Ten ve spojení s Fas-ligandem spustí apoptózu a dojde k degradaci buňky. Bez tohoto mechanismu dochází k hromadění T lymfocytů a následným negativním projevům nemoci.
Jak se mutace dědí?
Mutace se dědí autosomálně recesivně. To znamená, že k projevu nemoci musí mít jedinec 2 mutované formy genu (homozygot). Fyziologicky každý dědí 1 formu genu od každého z rodičů. Musel by proto zdědit obě mutované formy genu. Jedinci mající jednu formu genu mutovanou a druhou bez mutace (heterozygot) nemocní nejsou, jsou ale přenášeči a mohou mutaci předat svým potomkům. Výzkum na 32 kočkách v Austrálií objevil, že 22% z nich bylo přenášečů.
Jaké jsou příznaky?
Zvýšený výskyt bílých krvinek je hlavním znakem ALPS. Projevuje se zduřením mízních uzlin, zvětšenými játry a slezinou. Nemoc se projevuje již pár hodin po porodu nebo ve věku 6-8 týdnů. Koťata často umírají, nebo jsou ve vážném stavu utracena. Mezi projevy patří snížení hmotnosti a slabost. V důsledku velkého množství bílých krvinek dochází ke vznikům autoimunitních poruch, kdy lymfocyty destruují tělu vlastní buňky a způsobují tak neadekvátní poškození. Nejčastěji dochází k autoimunitní destrukci krevních buněk, můžou to být červené krvinky, destičky, bílé krvinky. Dalšími autoimunitními projevy poškození může být zánět ledvin, jater, oka či střeva. U postižených koťat nebylo zaznamenáho vyšší riziko infekcí.
Jaká je diagnostika?
Diagnostika ALPS zahrnuje DNA testy. Detekce krevních buněk je také možná, zvláštností ALPS je zvýšená hladina takzvaných dvojitě negativních T lymfocytů, na kterých se nenachází typické znaky pro T lymfocyty. Další metodou využívanou u lidí, je in vitro Fas zprostředkovaná apoptóza. Principem, je odhalení buněk schopných přežít i po stimulech, které by v těle vyvolaly apoptózu. Metoda nebyla u koček prokázána, vyšetření je velice nákladné a provádí jej jen několik laboratoří na světě. Onemocnění se kterým můžeme zaměnit ALPS je lymfom. Jedná se o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění, původem z lymfocytů,v odlišení pomáhá tzv. PCR vyšetření.
Terapie a prevence
Léčba neexistuje.
Prevencí k ALPS je testování podezřelých jedinců vstupujících do chovu. Příbuzenská plemenitba zvyšuje pravděpodobnost onemocnění.
Reference:
Advances in the management and understanding of autoimmune lymphoproliferative syndrome (ALPS), David T. Teachey, Alix E. Seif, Stephan A. Grupp, December 2009
A Novel and Likely Inherited Lymphoproliferative Disease in British Shorthair Kittens, D. Aberdein, J. S. Munday, R. A. Fairley, June 3, 2015
A FAS-ligand variant associated with autoimmune lymphoproliferative syndrome in cats, Aberdein D1, Munday JS2, Gandolfi B3, Dittmer KE1, Malik R4, Garrick DJ1,5, Lyons LA3; 99 Lives Consortium, Mamm Genome. 2017
Frequency of a FAS ligand gene variant associated with inherited feline autoimmune lymphoproliferative syndrome in British shorthair cats in New Zealand, Aberdein, D., Munday, J.S., Dittmer, K.E., Heathcott, R.W., Lyons, L.A., N Z Vet J:1-5, 2017
- Amyloidóza siamských koček - 14 května, 2021
- Progresivní retinální atrofie – rdy - 11 srpna, 2020
- Progresivní retinální atrofie – rdAc - 11 května, 2020
Buďte první kdo přidá komentář