Juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie 

Juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie (angJuvenile Laryngeal Paralysis & Polyneuropathy) je vrozená genetická vada popsaná u plemene rotvajler a černý ruský teriér. Toto onemocnění se projevuje neurologickými potížemi u štěňat již po odstavu, a to okolo třetího měsíce věku (proto juvenilní). Mezi symptomy patří potíže s dýcháním, špatná koordinace pohybu, slabost zadních končetin a zákal čočky oka. JLPP není léčitelná, proto se u postižených štěňat přistupuje, hlavně vzhledem k progresivnímu chování nemoci a špatné prognóze, k euthanázii. 

Při juvenilní laryngeální paralýze a polyneuropatii (pozn.: larynx-hrtan, poly– více, neuro-nervy, patie-choroba) dochází, jak už plyne z názvu, k narušení inervace hrtanu a různých periferních nervů. U JLPP dochází nejdříve k postižení nervu hrtanu a periferních nervů zadních končetin. 

Hrtan je trubicovitý útvar uložený v krku vyztužený chrupavkami. Prochází jím při dýchání vzduch do průdušnice a plic, můžeme ho tedy zařadit do dýchací soustavy. Pomocí hlasivkových vazů, které jsou v hrtanu uloženy, je tvořen hlas, u psů štěkot. Nejen chrupavky, ale i svaly a vazy tvoří stavbu hrtanu. Nerv zvaný nervus laryngeus recurrens motoricky inervuje většinu svalů laryngu a tím zajišťuje správnou činnost a koordinaci těchto svalů. Úkolem laryngeálních svalů je např. rozšiřování a uzavírání štěrbiny mezi hlasivkami, kudy proudí vzduch při dýchání, nebo sklopení hrtanové příklopky (epiglottis), aby se sousto při polykání nedostalo do hrtanu a nedošlo tak k jeho vdechnutí. Funkci svalů končetin zajišťují nervy, které vychází z míchy, a protože se nachází mimo centrální nerovou soustavu, nazýváme je periferní nervy. Mezi tyto nervy patří u pánevních končetin např. sedací nerv (nervus ischiadicus), který se dále v noze dělí na větve. U psů trpících JLPP je činnost nervus laryngeus recurrens a periferních nervů končetin narušena, což se klinicky projeví příznaky charakteristickými pro toto onemocnění. 

Histologickým vyšetřením tkáně mozku a míchy se v různých případech zjišťuje vakuolizace v nervových buňkách (hlavně v mozečku) a degenerace axonů způsobená jejich demyelinizací a atrofií. 

Jaké jsou symptomy nemoci? 

U štěňat se krátce po odstavu, tj. okolo 3. měsíce věku (9. – 13. týden), začnou objevovat dýchací nebo pohybové potíže, které zpočátku souvisejí s předešlým vzrušením či pohybovou aktivitou jedince. Tyto příznaky jsou způsobeny polyneuropatií, kdy nervy inervující hrtan a zadní končetiny (s progresí choroby i přední) přestávají správně fungovat. Štěňata ztrácí koordinaci pohybu a jsou slabá na zadní končetiny. Paralýza hrtanu se projevuje stíženým dýcháním, změnou nebo úplnou ztrátou štěkotu a s problematickým příjmem krmiva, kdy může dojít až k vdechnutí sousta, vlivem narušeného mechanismu uzavření hrtanu při polknutí. Toto může být následováno aspirační pneumonií. Při vyšetření očí můžeme pozorovat oboustranný zákal čočky (kataraktu), mikroftalmii (zmenšení oka) nebo perzistující pupilární membránu. 

JLPP má progresivní charakter, tzn. že se příznaky s postupem času zhoršují. Mláďata postupně přestanou chodit a dojde u nich k celkové paralýze. Bohužel vzhledem k absenci specifické terapie a nemožnosti zajištění dobré kvality života, se u štěňat přistupuje k euthanázii. 

Co je příčinou JLPP? 

U rotvajlerů i černých ruských teriérů s příznaky JLPP byla objevena mutace genu RAB3GAP1 (:c.743delC). U lidí mutace tohoto genu způsobuje závažnou vrozenou vadu Warburg micro syndrom, který je charakterizován těžkým vývojovým postižením očí a nervového systému již u malých dětí. Gen RAB3GAP1 kóduje protein RAB3GAP1, který po sloučení s proteinem RAB3GAP2 vytvoří komplex RABGAP. Tento komplex pomáhá regulovat činnost GTPáz proteinů Rab3 a Rab18, které se uplatňují např. v synaptickém a axonálním přenosu, v autofágii anebo v mechanismu buněčného (endocytóza) i mezibuněčného (exocytóza) uvolňování a předávání látek pomocí váčků ohraničených membránou (vezikul), které obsahují důležité substance (hormony, neurotransmitery, proteiny atd.). Mutace genu RAB3GAP1:c.743delC naruší tyto důležité procesy na úrovni buněk, což vyústí v projevy této genetické vady (pouze u homozygotů, viz. níže). 

Jak se JLPP dědí? 

Juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie je genetické onemocnění s autosomálně recesivní dědičností.  To znamená, že štěně, u kterého se JLPP klinicky projeví, zdědilo dvě kopie recesivní (defektní) alely genu po obou svých rodičích, jednu od matky a jednu od otce, a je to takzvaný homozygot (jlpp/jlpp). Z toho plyne, že jeho rodiče mají jen po jedné mutované alele a tu druhou mají zdravou, protože se u nich nemoc klinicky neprojevila, ale byli schopni ji přenést na svého potomka. Takovýmto zvířatům se říká nosiči nebo také heterozygoti (JLPP/jlpp). Zdravé zvíře klinicky i geneticky prosté JLPP má obě alely zdravé, bez mutace (JLPP/JLPP). Pro lepší přehlednost autosomálně recesivní dědičnosti při křížení je k dispozici tabulka, kde je červeně vyznačeno potomstvo trpící JLPP, které vzniklo uchovněním dvou jedinců (křížení s homozygotem je jen hypotetické). Tyto dva se nedoporučuje křížit! 

Křížení dvou jedinců  JLPP/JLPP  JLPP/jlpp  jlpp/jlpp 
JLPP/JLPP (zdravý pes)  100% zdravé potomstvo  50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči  100% potomstva budou nosiči 
JLPP/jlpp (nosič)  50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči  25% zdravého potomstva, 50% potomstva budou nosiči, 25% potomstva bude postiženo JLPP  50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo JLPP 
jlpp/jlpp (JLPP)  100% potomstva budou nosiči 

 

50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo JLPP 

 

100% potomstva bude postiženo JLPP 

  

Naštěstí je k dispozici genetický test prováděný ze vzorku DNA získaného z krve nebo z bukální sliznice, který ukáže, zda je vyšetřované zvíře nosič JLPP případně potvrdí diagnózu u homozygotů. Od ledna 2020 mají chovatelé rotvajlerů povinnost testovat všechny chovné jedince na JLPP. Pokud vyjde najevo, že je chovné zvíře nosič, musí se chovatel ujistit, že zvíře bude spárováno pouze se zvířetem JLPP negativním! Pokud by se uchovnili dva nosiči, u části potomstva by se genetická vada projevila! Není ovšem v nikoho zájmu, aby byli nosiči úplně vyřazeni z chovu, jen tím se udrží bohatý a různorodý genofond plemene a zajistí se dostatek chovných jedinců k výběru.  


Pozn. Juvenilní laryngeální paralýzu a polyneuropatii můžeme v odborné literatuře najít také pod názvy, které jsou specifičtější, co se týče označení všech aspektů nemoci- Neuronal Vacuolation and Spinocerebellar Degeneration (NVSD) nebo Polyneuropathy with Ocular Abnormalities and Neuronal Vacuolation (POANV). 

 

Reference: 

Mhlanga‐Mutangadura, T., et al. “A Homozygous RAB3GAP1: c. 743delC Mutation in Rottweilers with Neuronal Vacuolation and Spinocerebellar Degeneration.” Journal of Veterinary Internal Medicine 30.3 (2016): 813-818. 

Mhlanga-MutangaduraTendai, et al. “A mutation in the Warburg syndrome gene, RAB3GAP1, causes a similar syndrome with polyneuropathy and neuronal vacuolation in Black Russian Terrier dogs.” Neurobiology of disease 86 (2016): 75-85. 

Mahony OM, Knowles KE, Braund KG, et al. Laryngeal paralysis‐polyneuropathy complex in young Rottweilers. J Vet Intern Med (1998);12:330–337. 

NIH, Genetics Home Reference, WWW.: <https://ghr.nlm.nih.gov/gene/RAB3GAP1#conditions> 

Rottweiler klub České republiky, WWW.: <http://www.rkcr.cz/index.php/klubove-informace/ustredni-poradce-chovu-informuje/1061-povinnost-testu-jlpp> 

 

MVDr. Bára Schneiderová
Latest posts by MVDr. Bára Schneiderová (see all)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*