Nesprávné použití rychlotestů na detekci protilátek proti COVID-19 vedlo k řadě mylných tvrzení o spolehlivosti těchto testů. Na úskalí použití rychlotestů upozorňujeme již od 17.3.2020, kdy o nich padla v médiích vůbec první zmínka. Tyto testy mají srovnatelný záchyt pozitivních pacientů jako “klasický” test PCR, je nutné je však použít ve správnou dobu.
Následující článek byl původně publikován na blogu Denník N. Některé informace z článku a infografiku převzal seznam.cz.
Médii proletěla zpráva, že na českém a slovenském trhu bude brzy dostupný rychlotest určený k domácí diagnostice onemocnění COVID-19. V úvodní prezentaci produktu v médiích byly uvedeny některé nepřesnosti, proto bychom rádi laické veřejnosti přiblížili, o jaký test se jedná a co se dá testováním zjistit.
Kdy má smysl rychlotest použít?
Test má význam použít pouze u nemocných osob s klinickými příznaky k odlišení onemocnění COVID-19 od běžných sezónních nákaz.
- Testování pomocí tohoto rychlotestu má smysl nejdříve 8. den od nástupu klinických příznaků. To znamená, že máme už 8 dní například zvýšenou tělesnou teplotu nebo kašel.
- Testování nemá smysl, pokud předpokládáme, že bychom mohli být nakaženi teprve nedávno a nemáme žádné klinické příznaky.
K výsledkům třeba přistupovat opatrně – čtěte dále.
Proč je to tak?
- Test, který se aktuálně v nemocnicích používá k potvrzení onemocnění COVID-19, je založen na přímém důkazu viru v těle (nazývá se PCR) a nikoli protilátek, které proti viru produkuje naše tělo. Tento test je možné dělat ihned při objevení klinických příznaků.
- Inkubační doba je období od nakažení (vniknutí viru do organismu) po vypuknutí nemoci (objevení prvních příznaků).
- Ambulantní rychlotest na koronavirus (COVID-19) je založen na detekci protilátek IgM a IgG v lidské krvi. Imunitní systém reaguje na přítomnost viru v organismu tvorbou protilátek. Detekovatelná produkce podle dostupných údajů začíná nejdříve 7-8 dní po nástupu příznaků (tedy až po uplynutí inkubační doby). V úvodu onemocnění dochází k produkci tzv. IgM protilátek, které se dokáží v těle vytvářet rychleji, ale nemají dlouhou životnost. Za několik dní (obvykle v době poklesu koncentrace IgM) se začnou produkovat protilátky IgG (nejdříve 9 dní od nástupu příznaků onemocnění), které zůstávají v krvi delší dobu (i po vymizení klinických příznaků). Jejich přítomnost v krvi člověka automaticky neznamená přítomnost viru a jeho vylučování nakaženým. (V současnosti jsou dostupná data limitována, a proto momentálně neumíme s určitostí říci, jak dlouho jsou protilátky proti tomuto viru schopné v krvi člověka kolovat).
Co znamená negativní výsledek rychlotestu:
- Člověk se s virem nesetkal (pokud má klinické příznaky, tak jsou způsobeny jiným patogenem).
- Člověk je nakažený, ale ještě je v inkubační době a nemá klinické příznaky onemocnění. Představuje tedy potenciální zdroj nákazy pro své okolí!
- Člověk je nakažený, buď má, nebo nemá klinické příznaky, ale jeho tělo neprodukuje dostatek protilátek.
K výsledku rychlotestu tedy přistupujeme tak, že pokud je negativní, onemocnění COVID-19 není aktuálně potvrzeno ani vyloučeno. Negativní test není důkazem, že virus nevylučujeme a nenakazíme okolí!
Co znamená pozitivní výsledek rychlotestu:
- Člověk je nakažený onemocněním COVID-19. Pro potvrzení tohoto předpokladu je třeba kontaktovat lékaře a provést i PCR test (který bude pozitivní).
Pokud má pozitivní pouze IgM protilátky, nachází se pravděpodobně na počátku onemocnění. Pokud má pozitivní IgG protilátky, onemocnění trvá pravděpodobně již o pár dní déle.
- Člověk nákazu překonal v minulosti, protože tyto protilátky mohou přetrvávat v těle delší dobu. Není však už infekční pro své okolí! PCR test bude negativní.
Jelikož jsou popsány případy tzv. reinfekce (vyléčený člověk se zase nakazí), není tento stav zárukou, že neonemocníte a nebudete nosičem COVID-19 znovu. V tom případě není možné spoléhat se na opětovný vzestup IgM protilátek, jelikož to není podpořeno dostatkem vědeckých poznatků.
Jaký má tento rychlotest přínos?
✓ Dokáže vyloučit/potvrdit onemocnění COVID-19 u lidí, kteří překonávají akutní respirační onemocnění, a to nejdříve na 7.-8. den po objevení prvních klinických příznaků (např. teplota, kašel, rýma, kýchání, dušnost …). V případě pozitivního výsledku je však nutné potvrzení metodou PCR testování.
✓ Je vhodný pro zjištění procenta populace, které s virem přišlo do kontaktu. Takové testování má obvykle smysl až po skončení epidemie.
Pozn .: Tento text včetně obrazové dokumentace je určen na volné šíření s účelem šíření osvěty ohledně onemocnění COVID-19 na zvýšení ostražitosti lidí. Infografiku si klidně vytiskněte a ukažte i svým známým, kteří nemají přístup k internetu. (Pdf verze infografiky vhodná na tisk)
Co říkají vědecké studie?
V rámci praktické medicíny jsou rychlotesty běžně používané pro tzv. screening – orientační zjištění stavu jedince. Pro pravdivou informaci je však nutné vědět, v jakém čase má smysl vyšetření provést, aby již byly v krvi pacienta přítomny protilátky v dostatečném množství pro jejich zachycení.
Rychlotest, který by měl být dostupný na našem trhu, byl ve studii Zhengtu a kol. použit pro testování skupiny 525 pacientů v Číně – z toho 397 mělo prokázanou infekci COVID-19 pomocí testu PCR (z ang. Polymerase Chain Reaction – polymerázová řetězová reakce) a 128 pacientů bylo PCR negativních. Diagnostická výpověď rychlotestu byla hodnocena oproti PCR vyšetření, což znamená, že byly dělány oba testy (přímý důkaz viru pomocí PCR, i test protilátek), aby se dalo jednoznačně říci, který člověk byl nakažený.
Výsledkem této studie bylo zjištění, že rychlotest byl pozitivní u 88,6% pacientů s pozitivním PCR vyšetřením, což znamená, že zhruba jeden z deseti pacientů vylučujících COVID-19 měl test falešně negativní (sice byl nakažen, ale test označil jedince za zdravého, například proto, že se mu ještě protilátky nevytvořily nebo pouze málo). Zároveň bylo zjištěno, že specificita testu (schopnost označit všechny skutečně zdravé jako zdravé) je 90,63%, což znamená, že jeden z deseti zdravých je označen jako nemocný (může jít například o již překonanou infekci nebo chybu testu).
Falešně negativní test, tedy negativní rychlotest u jedince s COVID-19, může být způsoben tím, že je infekce v raném stádiu a množství protilátek není dostatečné pro zachycení.
Pozn .: Podle informací z vědeckých studií, u infekce SARS, která v minulosti způsobila ještě závažnější epidemii v Asii a jejím původcem byl také koronavirus, měli právě pacienti s těžkým průběhem infekce malé množství protilátek. Zatím není jasné, zda se stejně chová i SARS-CoV-2 (virus způsobující onemocnění COVID-19) a zda tedy i tito pacienti mohou přispívat k falešné negativitě.
Falešně pozitivní test, tedy pozitivní rychlotest u pacienta bez záchytu COVID-19 pomocí PCR, je možný v případě výskytu tzv. křížově reagujících protilátek v krvi pacienta, tj. protilátek, které jsou namířeny vůči jiné infekci, ale “omylem” reagují v tomto testu. To je všeobecně známo častěji v případě pozitivního výsledku testu na přítomnost IgM protilátek. V případě IgG protilátek bude test “falešně” pozitivní (ve smyslu dané studie) po překonání infekce – člověk bude mít po infekci pravděpodobně dlouhodobě kolující IgG protilátky, ale už nemá v těle SARS-CoV-2, virus způsobující onemocnění COVID-19.
V jakém čase má smysl test provést?
V čínské studii tuto informaci měli jen u 58 pacientů a testování u nich proběhlo 8. až 33. den od počátku klinických příznaků. Z tohoto důvodu je prozatím možné tvrdit, že rychlotest dosahuje uvedenou spolehlivost jen u pacientů od 8. dne objevení se klinických příznaků. Samozřejmě je možné, že další studie potvrdí možnost testovat tímto testem pacientů i dříve. Dosud však neexistuje studie, která by se této problematice věnovala u dostatečně velké populace pacientů. Studie COVID-19 zveřejněna v prestižním vědeckém časopise Nature zdokumentovala kinetiku protilátek pouze u jednoho pacienta (tzn. vzestup hladiny jednotlivých druhů protilátek proti tomuto viru v čase). Z uvedeného grafu vyplývá, že protilátky IgM začaly stoupat 7.-8. den od nástupu klinických příznaků a protilátky IgG stouply mezi 9.-19. dnem od prvních příznaků onemocnění. Na základě informací od jednoho pacienta však nelze jednoznačně předpovědět protilátkovou odpověď u zbytku populace. Ta je mimo jiné ovlivněna i individuální variabilitou a “kondicí” imunitního stavu člověka v čase nakažení.
Graf znázorňuje průběh protilátkové odpovědi IgM (modrá) a IgG (červená) u pacienta, který měl první klinické příznaky 23.12.2019. Zdroj: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2012-7
Jak přistupovat k rychlotestu?
Test byl hodnocen jen na pacientech s klinickými příznaky, proto existuje dosud velmi málo informací o tom, jakou protilátkovou odpověď mají lidé bez klinických příznaků tohoto onemocnění, avšak šířící virus dále. Pokud nemáte žádné příznaky onemocnění, přesto máte podezření, že byste mohli být zdrojem viru, doporučujeme využít možnost drive-through testování (pokud je dostupné), založeného na principu PCR testování (čili detekci viru ve výtěrech z hrdla a nosu).
Rádi bychom také zdůraznili, že graf zveřejněný v produktových materiálech komerčního rychlotestu je třeba brát jako ilustrativní a obecně platný pro všechna infekční onemocnění. Není dosud prokázáno, jakým způsobem stoupají IgM protilátky první týden po objevení klinických příznaků a také pravděpodobně nemáme dostupné důkazy o tom, že dochází k opětovnému vzestupu IgM při reinfekci.
Celkovým limitem studií týkajících se onemocnění COVID-19 je fakt, že jsou prováděny na relativně malém počtu pacientů a jelikož se jedná o nový typ nákazy není mnoho dat ještě dostupných. Veškeré zveřejňované informace je třeba brát s rezervou, neboť co platí dnes, nemusí platit zítra.
Uvedené informace jsou zpracovány podle nejlepšího svědomí a dohledání aktuálních odborných materiálů k této problematice.
Autoři: MVDr. Ivana Váňová, PhD.; MVDr. Jana Radošovská; MVDr. Barbora Pavlíková; MVDr. Romana Koprdová, PhD.
Odborná korektura: Mgr. Ján Markus, PhD.
Jazyková korektura: Mgr. Eliška Vodvárková (text), MSc. et MSc. Petr Váňa, MVDr. Kateřina Macháčková, PhD. (infografika)
Grafická úprava: Cukru production, s.r.o.
Reference:
Chih-Cheng L. a kol. Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) and coronavirus disease-2019 (COVID-19): The epidemic and the challenges, Int J Antimicrobial Agents, 2020, 55, doi: j.ijantimicag.2020.105924
ECDC Technical report: Discharge criteria for confirmed COVID-19 cases –When is it safe to discharge COVID-19 cases from the hospital or end home isolation?, k 19.3.2020 dostupné z: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-Discharge-criteria.pdf
ECDC Rapid risk assessment: Novel coronavirus disease 2019 (COVID-19) pandemic: increased transmission in the EU/EEA and the UK – sixth update, k 19.3.2020 dostupné: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/rapid-risk-assessment-novel-coronavirus-disease-2019-covid-19-pandemic-increased
Prompetchara E. a kol. Immune responses in COVID-19 and potential vaccines: Lessons learned from SARS and MERS epidemic, APJAI, 2020, doi: 10.12932/AP-200220-0772
Shu-Yuan a kol. Evolving status of the 2019 novel coronavirus infection: Proposal of conventional serologic assays for disease diagnosis and infection monitoring, J Med Vir, doi: 10.1002/jmv.25702
Yunbao P. Serological immunochromatographic approach in diagnosis with SARS-CoV-2
infected COVID-19 patients. MedRxiv. doi: 10.1101/2020.03.13.20035428
Zhengtu L. a kol. Development and clinical application of a rapid IgM-IgG combined antibody test for SARS-CoV-2 infection diagnosis, J Med Vir, doi: 10.1002/jmv.25727
Zhou P. a kol. A pneumonia outbreak associated with a new coronavirus of probable bat origin Peng. Nature, 579, 3, 2020, p. 270-275, doi: 10.1038/s41586-020-2012-7
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Buďte první kdo přidá komentář