Dobrý den, paní doktorko,
děkujeme Vám, že jste si našla čas nám odpovědět na několik dotazů týkající se preventivní péče o chrup. Začneme od začátku, tedy od štěňátka. Kdy se mění štěňátkům mléčné zuby za trvalé? Které zuby se mění jako první?
Prořezávání trvalých zubů začíná u štěňat ve věku 3 měsíců. Jako první se prořezávají řezáky, následují první premoláry, špičáky, ostatní premoláry a stoličky. Pes by měl být kompletně přezubený do konce 7. měsíce věku.
Během přezubení se může stát, že má pes současně dva zuby na stejném místě. Má tehdy chovatel navštívit veterináře?
V každém případě. Pokud se prořeže trvalý zub a jeho mléčný protějšek nevypadl, je návštěva veterináře a posouzení zubů na místě. Zkušený veterinární lékař by měl zhodnotit, jestli je vhodnější mléčný zub vytrhnout nebo vyčkat, zda sám nevypadne a jestli už nezpůsobuje vadný skus. Já se řídím pravidlem, že pokud už je trvalý zub prořezaný a mléčný zub „drží“ na místě, je vhodné ho vytrhnout. Předejte se tak vzniku vadného skusu nebo časnému nástupu parodontitidy. U některých plemen psů to může být už kolem 5. měsíce věku. Rozhodně nedoporučuji chovatelům čekat až do roku věku psa, jak je mnohdy chovatelskou veřejností doporučováno. V tomto věku už dochází ke vzniku vadného skusu a/ nebo parodontitidě.
Jaké jsou další nejčastější problémy mléčných zubů, se kterými se setkáváte?
I mléčný zub je živý orgán a musíme k němu tak i přistupovat. Nejčastěji řeším zlomené mléčné zuby nebo právě už zmíněný stav, kdy mléčný zub nechce vypadnout. Zlomený mléčný zub bolí úplně stejně jako zlomený trvalý zub a u kořene vzniká zánět. Důsledkem takového zánětu se může poškodit právě vznikající sklovina trvalého zubu, který leží pod kořenem mléčného zubu. Další komplikací může být tetanus. Je to infekční onemocnění, které se projevuje postupným ochrnutím svalů a nezřídka končí úhynem štěněte.
Poměrně často se setkávám s vadným postavením spodních mléčných špičáků, které se svými hroty zapichují do patra. Je to pro štěně velmi bolestivý stav a často dochází i k poškození patrové kosti a průniku špičáků do nosní dutiny.
Je vůbec nutné se dospělým psům starat o zuby? Jistě slýcháte názory, že si vlci v přírodě zuby nečistí.
Jenže vlci si v přírodě zuby čistí. Vlci nedostanou každý den porci granulí nebo vařeného masa. Vlci si musí potravu ulovit a svými zuby si musí kořist sami naporcovat. Tím, že musí vyvinout svými zuby značnou aktivitu a přes srst a kosti se dostat ke svalovině, si vlastně zuby čistí. To ale neznamená, že nemají potíže se zuby, jen budou mít jiný charakter, např. zlomeniny zubů. Vlk má také lebku, která předurčuje ke správnému skusu – pokud má pes správný fyziologický skus, pak funguje něco, čemu říkáme „samočistící funkce skusu“. Při konzumaci potravy se zuby čistí samy.
U psů chovaných v domácnostech to neplatí. V důsledku šlechtění různých plemen dochází ke zkracování nebo prodlužování lebky, některé zuby jsou v tlamě často otočené až o 90° a některé zuby v tlamě chybí. Psi jsou krmeni připravenou stravou, kterou už nemusí nijak zpracovávat a to spolu s vadným skusem žádnou „samočistící funkci skusu“ neumožňuje.
O zuby psů, stejně jako ostatní části těla, je potřeba se starat. Úplně nejzákladnější věc, kterou doporučuji, je denně zuby kontrolovat. Není nic smutnějšího, když má pes roky zanedbané zuby, které způsobují jak trvalou bolest, tak i řadu jiných zdravotních komplikací. Neřešený zánět v tlamě psa se totiž může neblaze odrazit na zdraví srdce, plic, ledvin, jater a tím výrazně zkrátí život psa.
Můžeme psům čistit zuby zubní pastou pro lidi?
Rozhodně ne. Musíme vycházet z toho, že pes si tlamu po vyčištění zubů nevypláchne, ale všechnu pastu spolkne. Zubní pasty pro lidi obsahují fluor, nejrůznější silice a sladila, jako je např. xylitol, které jsou pro psa nevhodné a mohou způsobit zdravotní komplikace. Lidské pasty také pění, což není psům ani trochu příjemné.
Pomáhají žvýkací tyčinky se zubní očistou nebo je to spíš „reklamní trik“? Existují jiné pomůcky, které mohou pomoct s péčí o chrup?
Nejlepší pomůckou je zubní kartáček a zubní pasta pro psy. Zubní kartáček volíme pro psa co nejměkčí s co nejhustějšími štětinami, např. typ ultra soft. Žvýkací tyčinky jsou vhodným doplňkem zubní hygieny, jen musíme mít na paměti několik faktů. Vybírat bychom měli mezi tyčinkami, které mají ověřenou funkčnost, tzn. jejich účinek byl vědecky prokázán. Měli bychom studovat složení tyčinek, abychom našemu psovi nezpůsobili zdravotní potíže, pokud by byl na některou složku alergický. V neposlední řadě si musíme uvědomit, že žvýkací dentální tyčinka bude fungovat převážně na těch zubech, které pes ke žvýkání tyčinky používá – účinek nečekejte na řezácích a špičácích. A znovu opakuji, že dentální žvýkací tyčinky jsou jen doplňkem v péči o chrup psa a čištění kartáčkem v žádném případě nenahradí.
Když si koupím tedy ultra soft kartáček, jakým způsobem a jak často zuby čistím? Podobně jako u sebe?
Jak často? Nejlépe každý den, ve stejnou dobu. Je dobré vytvořit psovi návyk, kdy už sám ví, že hygiena přijde a že dostane nějakou odměnu, např. mu majitel po čištění zubů podá krmivo nebo pamlsek. Vyplatí se určitě nepovolovat a dodržovat denní frekvenci, aby se návyk upevnil. Mohou ale nastat i zdravotní potíže, kdy je potřeba psovi čistit zuby i dvakrát denně.
A jakým způsobem? Zubní kartáček se vsune mezi tvář a postranní zuby, tlama se jemně přidržuje zavřená. Dáseň v okolí řezáků je velmi citlivá, proto řezáky čistíme až na konec. Nejlepší je ale edukace majitele přímo v ordinaci. Domluvíme se na základních principech, které je potřeba dodržet, a majitel si techniku sám vyzkouší. Během domácího čištění zubů si majitel se svým psem musí najít místo, které bude vyhovovat oběma a polohu psa, kterou u čištění zubů pes toleruje nejlépe. Vždycky záleží na spolupráci mezi psem a majitelem tak, aby byl dosažen výsledek, tedy zuby bez zubního plaku. Techniku čištění zubů u psa je možné najít i na youtube kanálu, ale vždycky je důležitá konzultace s veterinářem „na živo“.
V první fázi nácviku je možné použít místo zubní pasty pro psy něco dobrého, např. lososový olej, šťávu z konzervy. Psovi se čištění zubů zpříjemní a bude ho lépe tolerovat.
Mají psy zubní kaz? Jak ho majitel pozná?
Ano, i psi mají zubní kaz. Pokud se vyskytne, pak nejčastěji na stoličkách. Majitel si může všimnout tmavé skvrny na sklovině, v pokročilých stavech až ztráty korunky stoličky, nejčastěji v horní čelisti, zub vypadá jako „vyžraný“. Zub postižený kazem se zanítí a u kořene může vzniknout zánět. Majitel si pak spíš než nemocného zubu všimne otoku pod okem.
Jistě se setkáváte s řadou úrazů chrupu následkem aportování. Co má majitel správně udělat, když zjistí, že má pes uštíplou např. špičku zubu. Zub přeci nekrvácí, je nutné s tím jít na veterinu?
Psí zub, na rozdíl od lidského zubu, má na svém povrchu velmi tenkou vrstvu skloviny, přibližně 0,1-0,3mm. Nejsilnější vrstva skloviny je na hrotu špičáku a může být až 1 mm silná. Pokud se sklovina odštípne, pak se odhalí zubovina neboli dentin. Dentin není tak tvrdý jako sklovina a je tvořen velmi jemnými kanálky. Těmito kanálky vedou nervová zakončení ze zubní dřeně. Po odlomení skloviny se zub stává citlivým (podobně jako u lidí citlivé krčky), jeho povrch není tak hladký a snáz na něm ulpívá zubní plak a následně zubní kámen. Přes obnažený dentin může dojít k infekci zubní dřeně a odúmrti zubu. Takže je zřejmé, že i pouhé odlomení skloviny si zaslouží ošetření.
Když se vrátíme zpátky – většina psů miluje aportování a přetahování. Jsou tyto hry bezpečné pro chrup? Existují vhodné a nevhodné pomůcky k aportování?
Jako všechno má svůj rub i líc. Jedním z pravidel je, že hračky a pomůcky pro psí sporty, do kterých pes kouše, by neměly být příliš tvrdé. Tvrdé dřevo, tvrdá guma, hračky s kovovými částmi psovi do tlamy nepatří. Pomůcka nebo hračka, do které pes kouše, by měla pružit, měli bychom být schopni do ní udělat prstem otisk, musí se mírně prohnout. Pokud tomu tak není, neměl by ji pes používat k přetahování a žvýkání. Aportovací pomůcky jako činky, různé plastové talíře mohou způsobit úraz zubu, pokud ji pes chytí v letu nepřiměřenou silou, proto je dobré znát způsob, jakým pes hračky chytá a jejich kvalitu tomu přizpůsobit. Někteří psi jsou pro hru tak zapálení, že „nepřemýšlí“ a chytají je příliš velkou silou.
Častým problémem je používání tenisových míčků. Tenisový míček je potažen protiskluzovou vrstvou, která se chová jako abrazivní materiál. Pokud pes míček poslintá, nalepí se na něj nečistoty, písek, štěrk apod. To spolu s vlastní abrazivní vrstvou míčku způsobí, že se psům zuby velmi rychle obrušují a může dojít až k otevření dřeňové dutiny.
Některé psí salony nabízejí čistění zubů. Je to legální a bezpečné? Co považujete na tomto ošetření za nejvíce rizikové?
Čištění zubů v psích salónech je kontroverzní záležitost. Pokud by v salónech byly k čištění zubů používány pouze zubní kartáčky, nelze proti tomu nic namítat. Jakékoli snížení množství zubního plaku je pro psa přínosem. Majitel by ale měl být ujištěn, že dochází pouze ke kosmetickému efektu, nikoli k léčebnému. Majitel by měl vědět, že čisté korunky zubů neznamenají zdravé zuby.
Bohužel se v salónech mnohdy používají ruční zubní nástroje, jako jsou škrabky a srpky na zubní kámen, které jsou při použití při vědomí psa velmi nebezpečné. Jak jsem už zmínila, dojde pouze k mechanickému odstranění viditelného zubního kamene a to ještě z míst, která jsou dostupná. Jejich reklamní slogany lákají majitele na čištění zubů bez anestezie, na což majitelé rádi slyší. Majitel je tak uveden v omyl, že jeho pes má zuby vyčištěné. Jenže opak je pravdou. Problémy pod dásní v salónu nezjistí a neošetří, onemocnění postupuje a veterináři pak nezbývá než zuby vytrhnout. Nezřídka se stává, že se majitel domnívá, jak má jeho pes zdravé zuby, ale po důkladném vyšetření v anestezii a po zhotovení rentgenu zjistíme naprostý opak. Stejný efekt mají bohužel i v dnešní době populární ultrazvukové zubní kartáčky.
Česká společnost veterinárních stomatologů se přihlásila k prohlášení Evropské stomatologické společnosti a dalších společností k čištění zubů bez anestezie, toto prohlášení v češtině přikládám.
https://www.vet-stom.cz/cz/clanky/zakroky-bez-anestezie.html
Je věk překážkou ošetření chrupu psa v anestezii? Mnoho lidí si jistě říká, že staré psy „již s chrupem dožijí“ a nechtějí podstupovat riziko anestezie.
Anestezie má stejná rizika jak pro mladého psa tak i pro starého psa. U starších pacientů, pokud netrpí nějakých vážným chronickým onemocněním, je anestezie stejně bezpečná jako u mladého psa. Je dobré si uvědomit, že pokud má pes potíže se zuby, má v tlamě zánět, je jeho „dožití“ spojeno s trvalou bolestí a utrpením. A to nepřeji ani lidem a ani psům. Dále si položme otázku, proč má starý pes potíže se zuby? No protože mu je do té doby nikdo nenechal ošetřit, a to ani když byl mladší. A za to pes nemůže. Ve své praxi se také setkávám s tímto argumentem, ale úplně nejčastěji je to obecně používaná výmluva, protože “u starého psa se to přece nevyplatí”. Majitel, který je ochotný naslouchat a nechá si vysvětlit všechna pro a proti ohledně ošetření zubů u starého psa, většinou svolí s ošetřením.
Nosí psy rovnátka? Kdy je mohou chovatelé použít a nedochází tím ke zneužívání úprav chrupu pro uchovnění? Do jakého věku se dá postavení zubů upravovat?
Ortodontická léčba zaznamenala v lidské medicíně v posledních letech velký rozvoj. Rovnátka dnes nosí lidé všech věkových kategorií. Vady skusu jsou i u psů hodně rozšířené a majitelé se dožadují rovnátek. Pokud by si pes dokázal lehnout na zubařské křeslo a my bychom mu dokázali nasadit rovnátka, byla by situace jednodušší. Majitel si ale musí uvědomit, že pes musí podstoupit několik anestezií – minimálně např. k vyšetření a otisku, k nasazení rovnátka, k sundání rovnátka. Pro psa znamená období nošení rovnátka velká omezení, aby si ho nepoškodil. Pes nesmí kousat do tvrdých předmětů, nesmí si hrát s jinými psy, někdy musí nosit po celou léčby náhubek. Pokud by si totiž rovnátka poškodil, čeká ho další anestezie. Aplikovat rovnátka za účelem uchovnění nebo výstav je nepřípustné a odporuje zákonu 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Pokud psovi vadný skus vadí a způsobuje mu zdravotní potíže, existují jiné způsoby léčby a ošetření, ze kterých má prospěch především pes.
Jsou i psí rovnátka drahá?
Cena za psí rovnátka odráží vlastní cenu rovnátka, které vyrobí v laboratoři, cenu za vyšetření, opakované anestezie a kontroly. Vzhledem k náročnosti, anesteziím, opakovaným kontrolám se cena může vyšplhat poměrně vysoko, od několika tisíc po desítky tisíc korun.
Co je z vašeho pohledu nejčastějším a nejzávažnějším problémem v souvislosti s chrupem u psů?
Nejčastější a nejzávažnější se mi jeví zanedbanost péče o zuby zvířat. Pacienti se dostaví často ve stavu, kdy je možná jen radikální extrakce většiny, ne-li všech zubů. Majitelé si většinu vůbec neuvědomí, že i pes může mít bolesti a že co by bolelo jeho, musí zákonitě bolet i psa. Bohužel pes neumí mluvit. Na druhou stranu musím říct, že se povědomí majitelů o zubech psů v posledních letech výrazně zlepšilo a že spousta majitelů se o zuby svého psa stará velmi dobře.
Co byste na závěr rada vzkázala majitelům psů?
Moje velká prosba je, aby se majitelé naučili denně kontrolovat svým psům zuby. Včasné ošetření je pak pro psa méně náročné a pro majitele samozřejmě levnější.
Moc bych si také přála, aby majitelé neoddalovali kvalitní ošetření zubů u svých psů a pravidelně chodili na zubní hygienu, úplně stejně, jako by měli správně chodit oni sami.
Jako začínající veterinářka byla MVDr. Vladěna Štrosová nejprve zaměstnána ve státních službách. Po návratu z mateřské dovolené pracovala na Veterinární klinice v Holicích, poté působila ve veterinární ordinaci v Čeperce a od roku 2016 provozuje vlastní ordinaci zaměřenou na stomatologii zvířat v Hradci Králové. Kromě veterinární stomatologie malých zvířat se soustředí i na medicínu koček. Její činnost v tomto oboru je opravdu rozsáhlá – aktivně i pasivně se účastní přednášek a seminářů tuzemských i zahraničních a do roku 2011 působila též v Komisi pro pohodu a zdraví koček při Českém svazu chovatelů. Je členem několika profesních organizací, jako je European Veterinary Dental Society, International Society of Feline Medicine, Česká společnost veterinárních stomatologů (CVDS) a Česká asociace felinní medicíny (ČAFM). // https://vladenastrosova.cz/
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Dobrý den, máme pejska malého knírače zuby měl čištěné před dvěma lety, jinak mu čistím zuby kartáčkem a Orozymem. Teď jde znovu na čištění má trochuzubního kamene a nad horním zubem vedle špičáku se vytvořila boulička, která se mu zmenšila nasadila jsem mu sanicell a kapičky na plak od dokonalé lásky. Bývaji tyto bouličky příznakem zánětu, tekla mu z toho hodne krev nažloutlá. Vím že na dálku to nelze přwsně určit. Děkuji.
Dobrý den, omlouváme se, ale dotaz nám spadl do spamu. Pokud je to boulička ze které teče nažloutlá krev, je možné, že se tam nachází hnis a jedná se o absces. Bylo by vhodné pro kontrolu navštívit veterináře.
Může se štěně 4 m např. při štěkání poranit na horních pyscích? Má dva otlaky přesně v místě protilehlé k dolním spičákům a já si neumím vysvětlit z čeho to může mít. Zatím není nic co by nějak intenzivně kousal takže nejvíce štěká. Děkuji za odpověď.