Infekční peritonitida koček (feline infectious peritonitis, FIP) je jednou z tzv. „F-kových“ nemocí koček (kromě FIP zde tradičně řadíme kočičí leukemii (FeLV) a virus kočičí imunodeficience (FIV)). Jedná se o infekční zánět pobřišnice s fatálním průběhem, kterého se děsí každý majitel koček. Jelikož se jedná o virové onemocnění, příčinná (kauzální) terapie neexistuje.
FIP vzniká z infekce koronavirem
Způsob vzniku tohoto onemocnění je opravdu výjimečný – onemocnění vzniká spontánní mutací běžného koronaviru v organismu kočky. Koronaviry (coronavirus) jsou viry napadající primárně trávicí systém zvířat. Jsou to tzv. RNA viry, tj. jako genetickou informaci nemají DNA, ale tzv. RNA. Viry obsahující RNA velice lehce mutují, tj. dochází u nich lehce ke změně genetické informace – pro analogii – u lidí je jeden z nejznámějších RNA virů virus chřipky. Viry se od sebe liší tím, že u chřipky vznikne nový mutant a ten se pak šíří – je přenosný, zatímco u viru FIP dochází k mutaci až uvnitř jedince. Uvědomění si této informace je klíčové pro pochopení z toho vyplývající neschopnosti infekci lehce diagnostikovat. Je tedy rozdíl, zda hovoříme o koronaviru (tj. běžném „bezpečném“ viru většiny koček) nebo o FIP (tj. mutované formě viru vedoucí k úmrtí).
Koronaviry se rozšířily zejména v padesátých letech minulého století pravděpodobně v důsledku mezidruhového přenosu. Nyní se vyskytují u koček po celém světě vyjma izolovaných oblastí, např. Galapág nebo Falklandských ostrovů. Promořenost populace koček je kolem 40 % a v chovech s více kočkami dosahuje až 90 %. Infekce koronavirem je u přibližně tří čtvrtin koček přechodná (tj. dojde k spontánní eliminaci viru), avšak u zhruba 15 % koček dochází k perzistentní infekci. Tyto kočky označujeme jako přenašeče neboli kočky chronicky vylučující virus. Věří se, že zhruba 5-10 % koček je k viru rezistentních (odolných) a nikdy neonemocní.
Infekce koronavirem je obvykle bez klinických příznaků nebo vede pouze k mírným příznakům postižení trávicího traktu (např. průjem, zvracení, nechutenství). K vylučování viru dochází již za týden po infekci a přetrvává týdny až měsíce (u části koček celoživotně). U malého procenta koček současně dojde k mutaci viru a rozvoji tzv. infekční peritonitidy.
Ze střeva do těla
Koronavirus se přirozeně množí (replikuje) ve střevní sliznici. Sám obsahuje RNA kyselinu a využívá organely buněk střevní sliznice, aby mu replikaci umožnily. Jak jsme již uvedli výše, RNA viry podléhají snadno mutacím, které vznikají právě při jejich rozmnožování. Vznik FIP z koronaviru je podmíněn mutací, která změní tzv. tropizmus (přitažlivost) viru ze střevní sliznice na bílé krvinky. Mutovaný virus pak „žije“ v bílých krvinkách a nikoliv ve střevě.
FIP postihuje zejména mladé kočky
Onemocnění FIP se nejčastěji vyskytuje u mladých koček, zejména mladších než 2-3 roky, i když existují případy onemocnění i u koček starších 10 let. Mírně častěji jsou postižení kocouři. Co se týká plemen, v řadě krajin existuje plemenná predispozice. Ta však neplatí globálně a proto se předpokládá, že se jedná o rys dané populace. K rozvoji onemocnění přispívá stres, protože ulehčuje vznik mutovaného viru (adopce, kastrace, respirační infekce, vakcinace, …).
Existují dvě formy onemocnění FIP
Dle klinických příznaků rozlišujeme dvě formy onemocnění – tzv. mokrou a suchou FIP. Mokrá FIP se vyskytuje častěji (asi 80 % případů) a jméno dostala dle přítomnosti výpotku v břišní dutině (proto se onemocnění jmenuje infekční zánět pobřišnice = infekční peritonitida). U suché FIP dochází zejména ke vzniku granulomů (ohraničených zánětů), které je těžší klinicky diagnostikovat. V obou případech dochází k netečnosti, nechutenství, ztrátě hmotnosti nebo neprospívání, kočky mohou mít horečku a žloutenku. U suché FIP mívají kočky i příznaky postižení nervového systému, oka a výjimečně kůže. Tyto příznaky se mohou v průběhu onemocnění měnit.
Je dobré vědět, že se nejedná o dvě izolované formy, ale že se tyto formy mohou u jednoho jedince prolínat, dokonce se předpokládá, že mokrá forma je v určitý moment rozvoje onemocnění přítomna vždy. To, jaká forma se rozvine, závisí na imunitní odpovědi těla na virus. Imunitní odpověď spočívá buď v tvorbě protilátek, nebo v přímém „útoku“ na buňku s virem. Protilátky v tomto případě kočce uškodí, protože „volají na pomoc“ další buňky, které pak virus infikuje a tím se dál šíří. Existují tři možné průběhy:
- u koček „odolných“ vůči infekci se předpokládá převaha vysoce efektivní obrany formou „útoků“ na buňky s virem a tedy kočka klinicky neonemocní,
- nadměrná tvorba protilátek vede k rychlému šíření infekce v těle a vzniku mokré FIP,
- u koček se suchou FIP probíhají intenzivně obě reakce imunitního systému, kdy se díky „útokům“ na buňky daří postižené buňky izolovat na konkrétních místech a nedochází k rychlému šíření do celého těla, avšak obrana není tak efektivní, aby virus zlikvidovala.
Veterinář nedokáže s jistotou vyloučit FIP u žádné kočky
Problémem onemocnění je, že není lehké jej vyvrátit ani potvrdit. Pojďme se stručně podívat, jaké testy může veterinář nabídnout a co znamenají.
Stanovení protilátek je nejběžnějším testem
Nejčastěji veterináři v rámci tohoto onemocnění stanovují protilátky, které je možné zjistit i tzv. rychlotestem. Protilátky se tvoří zhruba za 2-3 týdny po infekci koronavirem. Pokud jsou protilátky zvýšené, znamená to, že se kočka setkala s koronavirem. Jelikož je koronavirus běžný virus, je tento výsledek pravděpodobný u většiny testovaných koček. Neznamená to, že kočka má nebo bude mít FIP a ani množství protilátek nezvyšuje či nesnižuje pravděpodobnost onemocnění. Pokud nejsou přítomné protilátky, bohužel to onemocnění nevylučuje. Buďto se ještě nemusely vytvořit nebo u části koček s onemocněním FIP jsou protilátky „vyvázány“ v těle a test je „falešně“ negativní. Samozřejmě je test negativní u koček, které virus v těle nemají.
Přímé stanovení viru v trusu
Dalším možným testem je stanovení koronaviru v trusu. Stanovujeme „hodný“ koronavirus a jeho přítomnost neznačí onemocnění FIP. Nejčastějším důvodem stanovení viru v trusu je zjištění, zda je kočka infekční pro okolí. Pokud bude virus v trusu pozitivní, znamená to, že kočka vylučuje koronavirus trusem a je infekční pro okolí. Pokud bude test negativní, znamená to, že virus pravděpodobně nevylučuje, avšak může jej mít v těle. Existuje možnost stanovit množství viru v trusu. Kočky s FIP vylučují trusem více koronaviru než kočky bez FIP, avšak neexistuje hraniční hodnota, která by napomohla diagnóze. Analýza je finančně náročnější a někdy není z technických důvodu možné zjistit výsledek (i tak však musí majitel vyšetření zaplatit).
Přímé stanovení viru v jiném materiálu
Kromě trusu můžeme stanovit virus ve tkáních, výpotku (efuzi), krvi, mozkomíšním moku. Z hlediska diagnostiky je nejcennější stanovení ve výpotku (nález viru je z aktuálních možností nejpřesnější pro stanovení diagnózy, pokud ve výpotku není koronavirus, výpotek pravděpodobně není způsoben FIP) a mozkomíšním moku (odběr mozkomíšního moku je náročná procedura vyžadující celkovou anestezii, pokud v mozkomíšním moku je koronavirus, téměř jistě se jedná o FIP, pokud není, nevylučuje onemocnění). V krvi virus cirkuluje přechodně a může být i u koček „pouze“ s koronavirózou. Stejně tak se může virus nacházet ve tkáních zdravých jedinců, i když u pouze malého procenta.
Stanovení mutovaného viru
Některé laboratoře nabízejí stanovení přímo mutovaného viru. Problém je, že toto stanovení nabízejí pouze z výpotku (efuze), kde je již samotná přítomnost koronaviru diagnostická. Dalším problémem je, že mutace, kterou detekují, je jedna z více, které se mohou vyskytovat a nemusí zachytit tu aktuální. Pozitivní výsledek mutovaného viru z efuze je nejspolahlivejší pro stanovení diagnózy FIP, negativní výsledek FIP nevylučuje.
Z uvedeného vyplývá, že diagnostika FIP je velice zapeklitá a je téměř nemožné vyslovit tuto diagnózu se stoprocentní jistotou. Diagnóza se stanovuje z poskládání všech klinických a laboratorních nálezů, přičemž pokud má kočka mokrou formu FIP, je stanovení diagnózy jednodušší (jelikož můžeme stanovit koronavirus ve výpotku). Stejně tak nelze u žádné zdravé kočky s jistotou onemocnění vyloučit. Maximum pro získání jistoty je v indoor chovech opakovaná kontrola titru (“koncentrace”) protilátek a přítomnosti viru v trusu (4x během 3 týdnů – lze vyšetřit jako směsný vzorek).
Terapie onemocnění neexistuje, jaká je prevence?
Jelikož se jedná o virové onemocnění, není příčinná (kauzální) terapie možná. Onemocnění končí fatálně a ze statistického hlediska se po diagnóze většina majitelů rozhodne pro euthanazii. Nově existují přípravky, které mohou stimulovat správnou imunitní odpověď, jejich možnost použití však závisí i na průběhu onemocnění pacienta. S jejich aktuální dostupností Vás obeznámí veterinární lékař.
Virus je v prostředí poměrně odolný (ničí ho však běžná dezinfekce) a novou kočku je vhodné do prostředí přivést za nejméně dva měsíce. V chovech, kde je více koček současně a dojde k diagnóze FIP je pravděpodobné, že ostatní kočky se virem nakazily. Nakažení virem neznamená, že u nich dojde k mutaci a onemocnění. Mutovaný virus se není schopen množit v trávicím traktu a proto kočky nakažené FIP nejsou schopny nakazit FIP jinou kočku.
Prevencí je dodržování striktní hygieny, chov koček v malých adaptovaných skupinách s častým čištěním záchodků a z hlediska výskytu onemocnění je výhodnější outdoor chov. Virus se z trusu přenáší i nepřímo, např. na botách, oblečení, v záchodcích.
V zahraničí existuje vakcína (aplikuje se do nosu), je však možné ji podat pouze kočkám, které ještě nebyli infikovány koronavirem, nejdříve však ve věku 16 týdnů.
Reference:
ABCD Feline infectious peritonitis.
Vet J. 2014 Aug;201(2):123-32. doi: 10.1016/j.tvjl.2014.04.017. Epub 2014 May 2. An update on feline infectious peritonitis: virology and immunopathogenesis. Pedersen NC.
Adv Virus Res. 2016;96:193-218. doi: 10.1016/bs.aivir.2016.08.002. Epub 2016 Aug 31. Feline Coronaviruses: Pathogenesis of Feline Infectious Peritonitis. Tekes G, Thiel HJ.
J Feline Med Surg. 2019 Oct;21(10):910-921. doi: 10.1177/1098612X18809165. Epub 2018 Nov 8. Diagnosis of non-effusive feline infectious peritonitis by reverse transcriptase quantitative PCR from mesenteric lymph node fine-needle aspirates. Dunbar D, Kwok W, Graham E, Armitage A, Irvine R, Johnston P, McDonald M, Montgomery D, Nicolson L, Robertson E, Weir W, Addie DD.
- Digitální hyperkeratóza - 4 srpna, 2021
- Speciál o klíšťatech III: prevence – velký přehled antiparazitik - 24 června, 2021
- Speciál o klíšťatech II: představujeme onemocnění - 14 června, 2021
Buďte první kdo přidá komentář