Syndrom androgenní insenzitivity (AIS) je dědičné onemocnění, které se projevuje samčím chováním a neplodností u klisen plemen quarter horse, apaloosa, anglických a arabských plnokrevníků v důsledku nedostatečné citlivosti organismu na androgeny.
Syndrom androgenní insenzitivity (AIS) zahrnuje proces vedoucí k nesprávnému vývoji samčího pohlaví během nitroděložního vývoje jako důsledek částečné nebo úplné necitlivosti buněk na androgeny (samčí pohlavní hormony). Karyotyp, soubor chromozomů nesoucích genetickou informaci, je u klisny označován jako 64, XX a u hřebce jako 64, XY. Chromozomální stavba určující pohlaví (buď XX nebo XY) v době oplodnění je určena v závislosti na tom, zda samčí pohlavní buňka (gameta), která oplodňuje samičí gametu, obsahuje chromozóm X nebo Y a poté vzniká buď jedinec samičího pohlaví (XX) nebo samčího (XY). Během normálního embryonálního vývoje tato chromozomální stavba určuje pohlaví a vývoj pohlavních žláz – gonád. Přítomnost genetické informace nesené na chromozomu Y směřuje embryo XY, aby se vyvíjelo jako samčí jedinec a výsledkem je přeměna do té doby nerozlišených gonád na varlata, potlačení vývoje Müllerových vývodů (základ pro vývoj samičích gonád) a stimulace Wolffových vývodů vedoucí ke vzniku chámovodů a nadvarlat.
Samice s karyotypem XY (tedy samčím) jsou označovány termínem „samčí pseudohermafroditismus“, který se vyznačuje přítomností varlat s feminizací vnějších pohlavních orgánů. Nejde o pravý hermafroditismus, u kterého jsou přítomny tkáně vaječníků a varlat současně. Samice s XY se mohou objevit v důsledku selhání tvorby varlat, nedostatečného vývoje buněk produkujících androgeny, enzymatických defektů v biosyntéze testosteronu nebo necitlivosti genitálních tkání na androgeny (AIS). Jakmile se vytvoří varlata, začnou produkovat testosteron a dochází k maskulinizaci vnějších genitálií, jde tedy o aktivní proces, který přímo vyžaduje přítomnost androgenů. Pokud tyto samčí hormony chybí nebo tkáně na ně nereagují, jako je tomu u AIS, pak je pasivní tendence pro vnější genitálie diferencovat se jako samičí, jako je tomu vždy v nepřítomnosti androgenů aniž by byla potřebná aktivní účast samičích pohlavních hormonů (estrogenů apod.).
AIS je dobře popsán u lidí a jsou rozlišovány dvě formy onemocnění: kompletní AIS, kdy jsou tkáně zcela necitlivé na androgeny, a částečný AIS, kde jsou různé stupně (ne)citlivosti. Nejde o poruchu pohlavních chromozomů, protože ty jsou normálně samčí (XY), ale porucha je v genu pro androgenový receptor, který je nezbytný, aby androgeny mohly přímo působit na buňky. Bylo zjištěno, že AIS je dědičný jak u lidí, tak u koní autosomálně recesivně a je vázán na chromozom X.
Pseudohermafroditismus jako následek AIS je popisován u anglických a arabských plnokrevníků, plemen appaloosa, morgan, amerických klusáků, shetlandských poníků a quarter horse. Klisny mohou být normálního nebo většího tělesného rámce, s mohutnějším krkem. Jsou popisovány změny v chování připomínající hřebce – vokalizování v přítomnosti říjících klisen, agresivita vůči ostatním koním, typicky hřebčí kálení na jedno místo. Dalším typickým příznakem je nepřítomnost říje. Vyšetření reprodukčního traktu ukáže normální samičí vnější genitálie, ovšem při rektálním vyšetření není možné najít dělohu, je přítomna pouze zkrácená pochva bez děložního krčku. Zároveň lze nahmatat dvě pevné, hladké, oválné struktury v břiše. Při ultrasonografickém hodnocení břicha jsou tyto struktury identifikovány jako varlata v místě, kde by normálně ležely vaječníky, a opět je potvrzena absence dělohy i děložního krčku. Přítomnost varlat je důkazem normální nebo zvýšené tvorby testosteronu, u jedné z vyšetřovaných klisen byla naměřena hodnota 1154 pg / ml, přitom běžná hodnota u negravidních klisen je udávána 20 až 45 pg / ml. (klinická endokrinologická laboratoř, University of California, Davis, Kalifornie, USA). U tohoto případu s přítomností varlat v břiše bylo indikováno jejich chirurgické odstranění z důvodu agresivního chování a možnosti vývoje nádoru z varlat v břišní dutině. Histopatologické vyšetření potvrdilo, že chirurgicky odstraněné útvary byla testikulární tkáň, mírně atrofovaná (zmenšená) varlata s výrazným množstvím vazivové tkáně. Diagnóza může být doplněna o karyotypizaci, doporučována u klisen se změněným chováním a u klisen neplodných.
Reference:
Howden KJ. Androgen insensitivity syndrome in a thoroughbred mare (64, XY–testicular feminization). Can Vet J. 2004 Jun;45(6):501-3. PubMed PMID: 15283519; PubMed Central PMCID: PMC548633. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC548633/.
Johanna Känsäkoski, Jarmo Jääskeläinen, Tiina Jääskeläinen, Johanna Tommiska, Lilli Saarinen, Rainer Lehtonen, Sampsa Hautaniemi, Mikko J. Frilander, Jorma J. Palvimo, Jorma Toppari & Taneli Raiviohttps. Complete androgen insensitivity syndrome caused by a deep intronic pseudoexon-activating mutation in the androgen receptor. Scientific Reports, 2016. gene://doi.org/10.1038/srep32819. Dostupné z https://www.nature.com/articles/srep32819.
Wolfgang Weidemann, Birgit Peters, Gabriela Romalo, Klaus-Dieter Spindler, Hans-Udo Schweikert, Response to Androgen Treatment in a Patient with Partial Androgen Insensitivity and a Mutation in the Deoxyribonucleic Acid-Binding Domain of the Androgen Receptor, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 83, Issue 4, 1 April 1998, Pages 1173–1176, https://doi.org/10.1210/jcem.83.4.4704. Dostupné z https://academic.oup.com/jcem/article/83/4/1173/2865273
- Episodic falling syndrome (EFS – záchvatovité padání) - 26 března, 2021
- Deficit glykogen větvícího enzymu (GBED) - 25 května, 2020
- Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka - 20 dubna, 2020
Buďte první kdo přidá komentář