Ataxie finských honičů je dědičné onemocnění nervového systému. Následkem onemocnění je špatná koordinace pohybů, která se rozvíjí ve věku 3-4 měsíců. Onemocnění progreduje a vzhledem ke snížené kvalitě života je nutná euthanasie.
Ataxie finských honičů (FHA) je dědičné onemocnění, které se projevuje rychle se zhoršující cerebelární ataxií u zvířat v mladém věku. Ataxie je důsledek postižení motorického centra nervové soustavy – mozečku (cerebellum). Jeho poškození se projevuje typickými příznaky jako je špatná koordinace pohybů, problémy s udržováním rovnováhy a dysmetrií (chybné odhadování vzdálenosti a orientace v prostoru). Onemocnění je děděno autosomálně recesivně, to znamená, že nemoc se projeví po zdědění chybného genu od obou rodičů, což se děje v 25% případech. V 50% případů se ze štěňat stávají další přenašeč. Cerebelární ataxie se vykytuje také u lidí.
Původ nemoci je v chybném SEL1L genu. Tento gen ovlivňuje funkce endoplazmatického retikula (ER), který dosud nebyl spojován s dědičnou ataxií. Endoplazmatické retikulum je orgán každé živočišné buňky sestavený z kanálků a cisteren a napojený na jádro buňky. Jeho funkce je kontrola a tvorba bílkovin dle RNA (ribonukleová kyselina sloužící jako vzor pro vznik bílkovin), dále také ovlivňuje metabolismus tuků, zásoby vápníku a další. V rámci kontroly a řízení tvorby a funkce bílkovin se ER zbavuje poškozených bílkovin, které tak nenarušují další chod procesů buněk (tento systém se označuje jako ERAD – endoplazmatickým retikulem asociovaná degradace). Právě poškození tohoto mechanismu je příčinou vzniku FHA. ER není schopné odstraňovat chybné bílkoviny, ty se hromadí v buňce a i přes snahu různých náhradních mechanismů o záchranu dojde k zániku buňky. V případě FHA se jedná o Purkyňovy buňky – největší buňky mozečku, které přenáší vzruchy a informace, a které jsou velmi citlivé na různé faktory, které je mohou poškodit.
Klinické příznaky se začínají objevovat ve věku 3-4 měsíců a spolehlivě ukazují na poškození mozečku. Psi vypadají nemotorně, naráží do předmětů, nedokážou kontrolovat směr ani sílu svých pohybů. Příznaky se rychle zhoršují, postupuje ataxie, dysmetrie a objevuje se třes, především ve chvílích, kdy se zvíře na něco soustředí. Obecné klinické a ortopedické vyšetření bývá beze změn, až na poruchy pohybu se zvířata jeví zdravá, stejně tak vyšetření krve a mozkomíšního moku je bez nálezu. Zásadní je neurologické vyšetření, které odhalí nedostatečnost postojových reakcí. Jde o reflexy při změně polohy těla, které v případě onemocnění vymizí nebo jsou velmi slabé. Toto vyšetření má velmi dobrou vypovídající hodnotu ve vyšetření nervové soustavy a odlišení od ortopedických problémů. Příkladem vyšetření postojových reakcí je zvednutí obou předních, obou zadních, obou pravých nebo obou levých končetin a jemné pohybování do stran. Zdravé zvíře je schopno udržet rovnováhu a přizpůsobit se směru pohybu reflexním přešlapováním dvou zbylých končetin, které jsou na podložce. Nemocný pes upadne nebo jeho reakce budou mnohem pomalejší. Doplňkovým vyšetřením je magnetická rezonance, kde je vidět poškození mozečku, hlavně v jeho přední části. Postižená štěňata bývají kvůli špatné prognóze a rychlému rozvoji nemoci utracena.
Další zásadní diagnostický postup je patologické a histologické vyšetření post mortem (po smrti). Při patologickém vyšetření většinou žádné na první pohled patrné změny nejsou, ale po odebrání tkání na histologické vyšetření a při jejich mikroskopování je vidět úbytek Purkyňových buněk s dalšími degeneračními změnami mozečku. V mozku nebo v mozkovém kmeni nejsou žádné změny.
ER stres hraje roli mimo toto neurologické onemocnění také v mechanismu vzniku cukrovky, růstu nádorů a další řady progresivních onemocnění. Identifikace inhibitorů, tedy látek, které zabraňují odstranění vadných bílkovin je předmětem zkoumání k zjištění terapeutických možností u zvířat i lidí. U psů je především důležitý promyšlený chov, vyřazování pozitivních psů a omezení přítomnost chybného genu a tím i onemocnění z populace.
Reference:
K,Kyostila, S.Cizinauskas, E.H.Seppala, E.Suhonen, J.Jeserevics, a:Sukura, P.Syrja, H.Lohi. A SEL1L Mutation Links a Canine Progressive Early-Onset Cerebellar Ataxia to the Endoplasmic Reticulum–Associated Protein Degradation (ERAD) Machinery. PloS Genet., 2012. Doi 10.1371/journal.pgen.1002759, dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3375262/
Ida Biunno Monica Cattaneo Rosaria Orlandi Cristina Canton Laura Biagiotti Stefano Ferrero Massimo Barberis Serenella M. Pupa Aldo Scarpa Sylvie Ménard. SEL1L a multifaceted protein playing a role in tumor progression. Wiley Online Library, 2006, 23-38 (253). https://doi.org/10.1002/jcp.20574. Dostupné z https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/jcp.20574.
Lihong Zhao and Susan L Ackerman. Endoplasmic reticulum stress in health and dinase. Current Opinion in Cell Biology 2006, 18:444–452 doi:10.1016/j.ceb.2006.06.005. Dostupné z http://www8.umoncton.ca/umcm-gauthier_didier/bc6423/4SRE/Zhao06%20-%20ER%20stress.pdf
- Episodic falling syndrome (EFS – záchvatovité padání) - 26 března, 2021
- Deficit glykogen větvícího enzymu (GBED) - 25 května, 2020
- Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka - 20 dubna, 2020
Buďte první kdo přidá komentář