Achromatopsie

Achromatopsie-2 (ACHM-2), neboli denní slepota, je vzácné geneticky podmíněné onemocnění postihující zejména plemena německý ovčák a labradorský retrívr.^1,5 U tohoto onemocnění dochází hned po dokončení kompletního vývoje sítnice oka k dysfunkci čípků¹. Sítnice je nejdůležitější součástí oka a ve formě tenké vrstvy buněk pokrývá zadní část oka. Právě sítnice zachycuje světlo (obraz), přemění ho na nervový signál, který přes zrakový nerv putuje do zrakového centra v mozkové kůře, a zprostředkovává tak vidění.²  Je to zároveň orgán stavebně velice složitý, skládá se z deseti vrstev², kdy každou vrstvu tvoří jiné specializované buňky. Čípky a tyčinky tvoří druhou a asi nejdůležitější vrstvu sítnice, tzv. fotoreceptorickou, právě zde je zachycen světelný signál a je přeměněn na signál nervový.² Tyčinky jsou protáhlé buňky, které jsou velmi citlivé i na slabé světlo, proto nejvíce fungují za šera a za tmy.² U tohoto onemocnění zůstávají tyčinky plně funkční.³ Čípky jako buňky, které jsou při achromatopsii postiženy, umožňují barevné  a ostré vidění a jsou citlivé na vyšší stupeň osvětlení. Postižení jejich správné funkce má za následek sníženou ostrost vidění, fotofobii (světloplachost), nystagmus (nekontrolovaný kmitavý pohyb očí), barvoslepost a sníženou schopnost vidění za denního světla, zejména za plného slunečního svitu.^1,3  S touto nemocí se setkáváme i u lidí.¹

Jak se achromatopsie u psa projeví?

Jak už plyne z názvu „denní slepota“, lze u psa ve dne (obzvláště za slunečného dne) pozorovat zhoršené vidění až úplnou slepotu. Můžeme také pozorovat bolestivou reakci na světlo. Příznakem slepoty, či zhoršeného vidění může být, že se pes (ve dne) začne hůře vyhýbat předmětům, naráží do nich, má problémy jít do schodů nebo přinést aport, v cizím prostředí působí nejistě (doma se pes může naučit rozmístění nábytku), případně u něj může dojít ke změně chování, k polehávání a neochotě k pohybu.  Všechny tyto příznaky pozorujeme jen ve dne, protože vidění za šera nebo při slabém světle je neovlivněno³ a nemocní psi vidí jako psi zdraví.⁵ Pokud si majitel/chovatel u psa všimne světloplachosti, nebo pokud pes ve dne vykazuje známky zhoršeného vidění, měl by neprodleně navštívit veterinárního lékaře.

Kteří psi mohou trpět achromatopsií?

Klinické projevy denní slepoty se můžou projevit již v 8. – 12. týdnu věku štěněte, kdy je vývoj sítnice plně dokončen³. Byla popsána u německých ovčáků a labradorských retrívrů^1,4, ale jelikož se jedná o vzácný a ne ještě zcela podrobně zdokumentovaný stav, není vyloučeno postižení i jiných plemen. Nezdá se, že by nemoc byla vázána na pohlaví.

Jak se achromatopsie dědí?

Jak už bylo řečeno, jedná se o dědičné onemocnění, jehož příčinou je mutace genu CNGA3^*, který kóduje alfa podjednotku CNG (cyclic nucleotid-gated) iontových kanálů v čípku.¹ Tyto iontové kanály, které fungují výhradně po navázání cyklických nukleotidů (cGMP a cAMP) můžeme najít v buněčné membráně různých typů buněk a v různých typech tkání (sítnice, čichové neurony, spermie, atd.).^1,6 Umožňují několika iontům (K⁺, Na⁺, Ca²⁺) proudit z nebo do buňky s následnou depolarizací nebo hyperpolarizací buňky.⁶ To je důležité zejména při převodu signálu v senzorických drahách, v našem případě ve fotoreceptorech sítnice.⁶ CNG iontový kanál čípku v sítnici oka je složen ze dvou podjednotek- CNGA3 a CNGB3.⁶ K mutacím může dojít v genech pro obě podjednotky.^* Pokud dojde k mutaci, dojde k narušení funkce iontového kanálu. Otevřeným kanálem potom proudí ionty (Ca²⁺, Na⁺) dovnitř buňky, kde se hromadí a dochází tak k buněčné smrti,⁶ tím se čípky stávají nefunkčními.

Dědičnost achromatopsie je autosomálně recesivní³, kdy se sledovaný znak (pro nás ACHM-2) projeví u recesivních homozygotů. To znamená, že aby se u postiženého jedince nemoc projevila, musí nést dvě kopie recesivních alel (a/a)^** pro tento gen (CNGA3). U zvířat s pouze jednou kopií recesivní alely (Z/a)^*** pro gen se nemoc neprojeví, ale budou to nosiči achromatopsie.⁴ Zdraví jedinci (Z/Z) budou mít i zdravé potomstvo.⁴ Pro lepší přehlednost dědičnosti při křížení dvou postižených nebo zdravých jedinců je k dispozici tabulka (Tab. 1). V Tab. 1 je červeně vyznačeno potomstvo postižené achromatopsií, které vzniklo křížením dvou různě postižených jedinců. Tyto dva jedince se nedoporučuje křížit!⁴

 

KŘÍŽENÍ DVOU JEDINCŮ Z = zdravý a = achromatopsie	Z/Z	Z/a	a/a
Z/Z	100% zdravé potomstvo4	50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči	100% potomstva budou nosiči4
Z/a	50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči	25% zdravého potomstva, 50% potomstva budou nosiči, 25% potomstva bude postiženo achromatopsií4	50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo achromatopsií4
a/a	100% potomstva budou nosiči4	50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo achromatopsií4	100% potomstva postiženo achromatopsií4

 

Jak se dá achromatopsie diagnostikovat?

Při návštěvě veterinární ordinace provede veterinární lékař základní klinické a kompletní oftalmologické vyšetření a na základě toho se rozhodne pro další postup. Oftalmoskopií se u tohoto onemocnění bohužel žádné abnormality zjistit nedají, důležitou roli proto hraje elektroretinografie.² To je vyšetření, při kterém se zachycuje elektrická odpověď sítnice na stimulaci záblesky světla², a v tomto případě ukáže absenci funkce čípků při zachované funkci tyčinek.³ Dalším testem, který již máme k dispozici, a který je z hlediska prevence zdravého chovu nejvhodnějším, je test genetický. Veterinární lékař odebere malý vzorek krve nebo provede stěr z bukální sliznice⁵ a odešle do příslušné laboratoře. Výsledky jsou známy v řádu 1-2 týdnů.⁵  Pokud je u psa s klinickými projevy achromatopsie potvrzena přítomnost mutace genu CNGA3 (a/a), neměl by být uchovněn.⁴

Jak se dá achromatopsie léčit?

Achromatopsie se nedá vyléčit.¹  Pozitivním faktem je, že nedochází k další progresi onemocnění, tzn., že nedojde ke zhoršování příznaků ani k úplnému oslepnutí zvířete. ^2,4  Opatřením může být omezení volného pobytu zvířete venku za slunečného dne a v silně osvětlených místnostech. Při pobytu psa venku ve dne je lepší mít ho na vodítku a chránit ho tak před nežádoucím nárazem do různých předmětů nebo pádem. Nejdůležitějším opatřením a zárukou zdravého potomstva je proto prevence a testování chovných zvířat!

 

*pozn.: achromatopsie s mutací genu CNGB3, který kóduje beta podjednotku CNG (cyclic nucleotid-gated) iontových kanálů v čípku, je popsána u plemen aljašský malamut, německý krátkosrstý ohař, australský ovčák ^2,3 a je v Evropě vůbec nejčastějším typem mutace způsobující achromatopsii (celosvětově to je více jak 50% ze všech diagnostikovaných případů achromatopsie)¹

**a- recesivní alela pro achromatopsii

*** Z- zdravá alela

 

Reference:

1. Tanaka, N., Dutrow, E.V., Miyadera, K., Delemotte, L., MacDermaid, C.M., Reinstein, S.L., Crumley, W.R., Dixon, C.J., Casal, M.L., Klein, M.L., Aguirre, G.D., Tanaka, J.C., Guziewicz, K.E.: Canine CNGA3 Gene Mutations Provide Novel Insights into Human Achromatopsia-Associated Channelopathies and Treatment. PLoS One 10:e0138943, 2015. Pubmed reference: 26407004. DOI: 10.1371/journal.pone.0138943
2. David J. Maggs, Paul E. Miller, Ron Ofri: Slatter´s Fundamentals of Veterinary opthalmology, 5^th Edition, Missouri: Elsevier Inc., 2013, ISBN 978-1-4377-2367-0
3. Connie Y Yeh†, Orly Goldstein†, Anna V Kukekova, Debbie Holley, Amy M Knollinger, Heather J Huson, Susan E Pearce-Kelling, Gregory M Acland and András M Komáromy: Genomic deletion of CNGB3 is identical by descent in multiple canine breeds and causes achromatopsia, BMC Genetics 2013, Pubmed reference: 23601474. DOI: 10.1186/1471-2156-14-27.
4. CAG, Center for Animal Genetics, WWW.: <https://www.centerforanimalgenetics.com/services/dog-genetic-testing/hereditary-disease-testing-for-dogs/achromatopsia-2-gsd/>
5. Labogen, Die Genetik von Laboklin, WWW: <https://shop.labogen.com/achromatopsie-tagblindheit-achm>
6. Wikipedia, The Free Encyklopedia, WWW: < https://en.wikipedia.org/wiki/Cyclic_nucleotide%E2%80%93gated_ion_channel>